Jak propojenost světa učinila svět zranitelnějším | Kapitola 2

Protože predikce vidí do budoucnosti, přestává být problém dálková logistika. Víte, že na dodání zboží z Číny budete čekat 6 týdnů až 2 měsíce, ale díky predikci dokážete svou potřebu odhadnout předem. Výrobce už ale musí mít zboží hotové, takže i on predikuje očekávanou poptávku – sklady plné neprodaného zboží jsou základem pro platební neschopnost a v dostatečně velkém množství na ekonomickou krizi. Aby celý stroj fungoval dobře, musí se doslova promazat znalostmi – a musí fungovat optimálně.

V ideálním světě „kulových slepic ve vakuu“, jak praví fyzikální vtip, je to nejlepší možné řešení. Problém je ale v tom, že reálný svět je jiný – a kvůli globalizaci je dnes opravdu výrazně jiný. Globalizace totiž na jednu stranu zajišťuje bohatství zásobování a nákladovou optimálnost, ale taky je velice, velice zranitelná. Koncept rezilience říká, že i když je lokálně vyráběné zboží dražší, je důležité proto, že ho prostě máte v případě, kdy ho potřebovat budete. Jenomže nám to jde většinou tak dobře, že ho ignorujeme.

Logistická rizika

Optimálně fungující systém musí mít funkční logistiku. Tu lze vyřadit z provozu překvapivě snadno: Leteckou dopravu dokáže přizemnit výbuch sopky, havárie anebo politická krize může vyřadit z provozu průplav. Vše, co stačí pro značné komplikace v lodní dopravě, je pár chlapů s ákáčky a nafukovacím člunem, protože dopravní lodě nesmí být ozbrojené, mají jen velmi malé posádky a prakticky se nesmějí bránit. Z hlediska nedávné historie je až směšné, jak primitivní dnes mohou být piráti, kteří způsobují velké škody v lodní dopravě – ale co jsme si vybrali, to máme.

Pro logistiku je důležitý počet možných cest, jak dopravit zboží, jejich kapacita a cena za dopravu. S dopravou je ten problém, že je velmi neekologická, ale moc se o tom nemluví, protože svět je na ní dnes tak závislý, že jakákoliv reálná snaha s tím něco udělat by byla gigantickou katastrofou. Vysokokapacitní lodě jsou stavěné na efektivitu a jedou na těžký topný olej, což je v podstatě odpad z rafinace ropy. Mluví se o tom, že se přejde na kvalitnější paliva, což ovšem za prvé dopravu zdraží a za druhé – co budeme dělat s tím těžkým topným olejem? Lít ho do polí asi nebudeme.

i Zdroj: PCTuning.cz

Politická rizika

Logistici rádi říkají, že „vše je o penězích“. Spousta událostí není přímo o penězích, jako například krize, které zkomplikují klasický propočet toho, co je anebo není efektivní. Nemusí nastat přímo válka, stačí studená válka anebo její hrozba – a se změnou světových rizik se okamžitě mění ceny. V okamžiku, kdy na sebe začínají Američané a Irán hudrovat, letí cena ropy nahoru, však to znáte.

Problém je v tom, že s nárůstem vzájemné závislosti a propojenosti cen s politickými událostmi začínají někteří hráči manipulovat s politikou proto, aby manipulovali s cenami a s dotacemi. Teorie říká, že dobrý obchodník dokáže lépe odhadnout budoucí vývoj situace. Ten lepší má informace o budoucím vývoji situace, například ví, co se chystá, a proto se může připravit předem. Ten úplně nejlepší si situace přímo vytváří – sponzoruje nátlakové skupiny, aby vytvářely takové situace, na kterých vydělá.

Co je krize pro jednoho, je příležitost pro jiného. Ropné krize v letech 1973 a 1979 představovaly paniku pro Američany a konec velkých amerických bouráků, ale pro ropné společnosti to byla fantastická příležitost, jak zbohatnout. Mimochodem, pokud si chcete přečíst nějaký vynikající nefiktivní thriller, doporučuji historii velkých ropných společností za posledních sto padesát let.

A pokud se chcete pobavit nějakým opravdovým filmovým thrillerem, doporučuji Všechny prachy světa (2017) od Ridleyho Scotta, který pojednává o únosu Johna Paula Gettyho III., vnuka Jeana Paula Gettyho, vlastníka Getty Oil. Pointa je v tom, že opravdu bohatí obchodníci patří mezi zvláštní typ lidí, pro který skutečně neexistují krize, jenom dobré a špatné obchody.