Internet mysteries, rozšířená realita a další podivnosti | Kapitola 6
Seznam kapitol
Pojem augmented reality (rozšířená realita) se používá většinou jenom ve velmi úzkém slova smyslu: U AR brýlí jako jsou Microsoft Hololens, které směšují virtuálno a realitu. Ve skutečnosti se realita a virtuálno mísí na síti už hodně dlouho – a to někdy s fascinujícími, jindy s děsivými výsledky.
Blížíme se do doby, kdy už bude těžké říct, co je realita, protože každý si ji může zpracovat tak jak chce, může si naklonovat lidi, může jim překreslit obličeje. Může si vytvořit prolinkovaný systém odkazů, kterým obelže vyhledávače i lidi, kteří je používají k dohledávání zdrojů. A k tomu máme šprýmařské weby, které tvoří nekončící vtipy a falešné zprávy, protože to je sranda. Problém je v tom, že tím zároveň pomáhají tvořit šum – opakovaně se stalo, že i politici převzali srandovně míněný článek či tweet a poslali ho dál s naprosto vážnou tváří. A pokud chcete nějaké zprávy znehodnotit – není nic jednoduššího, než vytvořit řadu podobných zpráv a pustit je do světa, ať si žijí vlastním životem.
Abyste s tím mohli bojovat, musíte mít absolutní integritu, což je něco, co moderním médiím chybí. Tu za poslední léta zničili elévové, kteří byli najati místo zkušených novinářů a spíš než s pravdou bojují s pravopisem. Komerční články, což jsou reklamy nenápadně označené v rohu. Přebírání těch samých zpráv z těch samých zdrojů, protože to je levnější. Neschopnost publikovat omluvu anebo retrakci, což se dnes dělá jen když vám to nařídí soud – a elementární soudnost, kterou ztrácí i kdysi slavná média. V chvíli, kdy se WSJ postavil za zcela vylhaný, manipulativní text o Pewdiepieovi, což pochopil okamžitě každý, kdo ho sleduje – a odmítl se omluvit, bylo to špatné. A teď, aby se to nepletlo, média přišla ještě s placeným „prémiovým obsahem“, čímž dobrovolně ještě více snižují svůj dopad a relevanci.
Žijeme v době augmentované reality, která je všude kolem nás. Není to skutečnost, je to vylepšená, redigovaná skutečnost. Žijeme v dobách, kdy technologické platformy fungují jako arbitr obsahu (což by dělat neměly), kdy automatické filtry rozhodují, co vám nabídnou do feedu, kdy se média věnují víc výnosnosti než pravdě, kdy je výhodné vyrábět zprávy tak, aby šly do karet těch, kteří s nimi chtějí ovlivňovat veřejné mínění. Je to jako ARG hry, ale doopravdy a v opravdu velkém rozsahu.
Komu budete věřit? Co je vlastně pravda?
