Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Internet mysteries, rozšířená realita a další podivnosti
Internet mysteries, rozšířená realita a další podivnosti
autor: Michal Rybka , publikováno 26.10.2019
Internet mysteries, rozšířená realita a další podivnosti

Pojem augmented reality (rozšířená realita) se používá většinou jenom ve velmi úzkém slova smyslu: U AR brýlí jako jsou Microsoft Hololens, které směšují virtuálno a realitu. Ve skutečnosti se realita a virtuálno mísí na síti už hodně dlouho – a to někdy s fascinujícími, jindy s děsivými výsledky.


Podle informací z videa nejde o první případ, kdy by se někdo rozhodl systém hádanek použít k náboru perspektivních členů. V roce 2013 britská tajná služba GCHQ použila internetovou kampaň Can you find it. Systém je podobný – řešíte hádanky, odesíláte odpovědi. Když jste byli dobří, prý vám nabídli práci. A není to první případ, něco podobného použili v roce 2011 a také na počátku Druhé světové války, kdy sestavovali tým na lámání německých šifer.

S podobnou kampaní přišel v roce 2001 Google. Rozmístili u silnic billboardy: „První desetimístné prvočíslo, které najdete v 'e'.com“. Metod řešení problému je řada, některé jsou matematické, jiné vyžadují napsání kódu anebo použití aplikací jako je Wolfram Alpha. Správná odpověď má být „7427466391.com“, ale žádná stránka tam už není. (Správnost odpovědi jsem neověřoval.)

Jedna z teorií o Cicadě 3301 říká, že jde o jednu z tak zvaných ARGs (Alternate Reality Games). Jde o typ hry, která využívá internet jako svoji integrální součást – umisťuje na něj hádanky jak v otevřené, tak v neveřejné formě, využívá zprávy přes mail a messenger a je to trochu děsivé. Těžko říct, zda tady byla první slepice anebo vejce, ale filmy o hádankách využívajících skrytou komunikaci najdeme docela brzy, například ve filmu Nemesis Game (2003). Základní osa je podobná: Narazíte na hádanku, která vás vede reálným světem k další a k další hádance – a slibuje, že na konci najdete nějaký smysl. Je to vcelku průměrný thriller, na kterém je nejmrazivější to, že se v hrubých rysech hrám ARG podobá.

Lidí, kteří se zabývají fenoménem internet mysteries je docela dost. Často to jsou zajímavé projekty, u kterých ale někdy není jasné, na co se to přesně díváte. Jeden z nejlepších kanálů, který se podobnými věcmi zabývá, je Night Mind, pokud máte rádi thrillery a horor, tak vřele doporučuji. Jeho videa jsou obvykle dlouhá, podrobná a sama o sobě vydají na hororové filmy.

Některé věci, kterými se Night Mind zabývá, jsou jednoznačně umělecké projekty. Často jde o něco jako found footage hororové filmy, něco jako je creepypasta, ale předělané do formy postupně publikovaných youtubovských klipů, které si diváci mohou dekódovat jak chtějí. V podstatě jde o útržky, které si každý má interpretovat po svém a doplnit příběhem. Autoři typicky počítají s viralitou, tedy tím, že jejich divné video někoho zaujme, nasdílí ho na fórech fanoušků podobného materiálu – a ti to začnou řešit.

Dynamika podobných projektů je jiná než u found footage filmů. Tam typicky marketing začne „s palebnou přípravou“, tvrdí různé věci o přicházejícím filmu – jako tomu bylo například u The Blair Witch Project (1999). Způsob natočení hororu byl netradiční, ale uvedení bylo normální, další díly pak už představovaly klasický konzumní horor. Nijak úžasně nedopadlo ani pokračování z roku 2016. Asi nejzajímavější byl „true crime dokument“ Shadow of the Blair Witch (2000), který rozvíjel původní film jako fiktivní dokument doplněný o fiktivní reálie i skutečné zprávy o čarodějnicích a jejich historii. Kdyby vyšel spolu s původním filmem, dodal by mu hodně na věrohodnosti. Na YouTube je to celé, vřele doporučuji.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
60 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 30Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.