Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Rákosku na ně! Proč od sebe umělci opisují?
Rákosku na ně! Proč od sebe umělci opisují?
autor: Michal Rybka , publikováno 26.7.2019
Rákosku na ně! Proč od sebe umělci opisují?

Umělci od sebe opisují, inspirují se, přepracovávají se a remixují se. To se ale některým „vlastníkům práv“ nelíbí – a tak se rozhodli brutálním způsobem zasahovat i při využití zcela drobných částí jimi vlastněných děl. Stačí pár sekund hudby s úryvkem z jiné skladby a příjmy z kanálu s miliony odběratelů putují místo autora videa k Sony Music.


Základní idea se týká toho, že copyright nesmí blokovat vytváření nových děl či jejich kritiku. A abyste mohli kritizovat, musíte citovat, čili ukazovat části cizího díla. To je celkem jasné, u nás to chrání institut citace. Problém s citací je v tom, že předpokládá právě výše uvedený účel a to v „odůvodněné míře“, což je diskutabilní. Při hodnocení sporů se rovněž přihlíží k tomu, jestli jde o využití nekomerční anebo zda přináší zisk.

V případě Beach Walk byla licence Pyrocynicalovi poskytnuta zdarma, ale Sony se podle všeho domnívá, že ona část jimi copyrightované písně je zdrojem Pyrocynicalových zisků. To je, samozřejmě, hloupost – jde o zcela nepodstatnou část. Pyrocynical sám konstatoval, že kdyby mu přišel návrh na rozdělení výnosů v rozumném poměru, tak by to klidně přijal. YouTube ale tohle neumí, takže přesměroval všechny výnosy kanálu.

Prosím pěkně, věnujte pozornost tomu, jak vypadá ono odvozené dílo – tedy Beach Walk od Whitewoods. Využívá velmi krátkou smyčku, která byla elektronicky zpracována, takže z ní zůstal vlastně jenom hudební motiv.

Tak – a tohle je originál, tedy La Via En Rose od Grace Jones z roku 1977. Srovnejte a porovnejte – a nesrovnávejte jenom začátek, ale obě skladby v jejich celku.

Zajímavé že? Beach Walk využívá krátkou smyčku z počátku písně, méně než 45 sekund ze tří minut třiceti sekund celé skladby. Jde navíc o transformativní použití, využívá se jenom hudební motiv, ale to podle Sony Music stačí. Rozmohl se nám takový zlozvyk, že umělci někdy získají pocit, že pouhý motiv, akustický anebo dokonce námětový, je jejich „copyright“. To platí převážně pro neúspěšné umělce, kteří ženou k soudu ty úspěšnější, protože jim z toho může něco kápnout.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
96 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 44.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.