Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec? | Kapitola 6
Seznam kapitol
V poslední době se nám šíří představy, že vzdělávání je přežilé. Lidi se naučí učit a budou umět to, co budou zrovna potřebovat – ve chvíli, kdy to budou potřebovat. Typický příklad je IT, kde školy nedokáží na aktuální požadavky reagovat tak rychle jako „samovýuka internetem“. Tento názor je dost ale idealistický a nadsazený.
Pokud budete dělat v Google uklízeče anebo svačináře, asi vám budou stačit kupecké počty ze základky a bez středoškolské matematiky se neobejdete.
To, že jste jí úspěšně prošli, vám ale umožňuje spolupracovat s ostatními na komplexních problémech. Proto je to věc fundamentální – a nechápu snahy odklidit ji z penza, zvlášť pod tak hloupou záminkou, že to zvyšuje procento neúspěšných. Přesně tohle je myšlenka, která by někoho, kdo absolvoval středoškolskou matematiku, neměla nikdy vypadnout: Hej, Piráti, chcete vyřešit problém s chudobou? Prostě zrušte práh chudoby – a chudí přestanou existovat: Tedy alespoň podle výkazů, statistik a grafů! Klasické odstranění problému tím, že odstraníme definici problému.
Nepopírám, že by se výuka matematiky mohla modernizovat, skutečné jádro problému s matematikou však není to, zda ji učit, ale jak ji učit. Maturitní výstup by měl být tak silný, aby se každý mohl kriticky rozhodnout, zda chce studovat dál, zda se bude učit průběžně v praxi – anebo zda bude zdravý rozum kompletně ignorovat a stanete se třeba celebritou. Musíte si to umět spočítat, rozmyslet, uvažovat nad tím. V IT se můžete dostat daleko bez vysokoškolské matematiky, ale schopnost logicky uvažovat a kriticky o problémech diskutovat s kolegy – bez toho to prostě nejde. Fundamenty potřebujete, bez nich se nikam nedostanete. Bez dobrých základů dobrý dům nepostavíte.
