Trable se starými baterkami: Horor jako z Vetřelce!
Seznam kapitol
Vytahali jste baterky ze všech zařízení, která dlouhodobě nepoužíváte? Z dálkových ovladačů k odložené elektronice, z kalkulaček, z mobilních telefonů, které si nechávate někde v šuplíku jako rezervní? Měli byste! Jsou to docela nebezpečné věci, které vám mohou nemilosrdně zničit elektroniku. A to i v případě, že v ní jenom jsou a nic nedělají.
Svatým grálem sběratelství jsou nerozbalené věci. Má to ale jednu zásadní výjimku: Věci, které byly dodány s baterkou. Ať už nainstalovaná anebo ne, ta věc prostě musí z krabice pryč, protože je to něco jako časovaná bomba se zasunutou roznětkou. A nemusí jít o Samsung Galaxy Note7, neuvěřitelnou paseku dokážou napáchat běžné alkalické baterie.
Klasiku představují uhlíko-zinkové jednorázové baterie s chloridem amonným (NH4Cl). Tato bílá pasta je vlastně slabá kyselina, která se pozvolna prožírá z baterky a pokud se dostane ven, dokáže rozleptat skutečně leccos. Během setkání v Muzeu her jsme si vyprávěli hororové historky o baterkách – a Čeněk vypravoval o tom, že koupil zabalenou a nikdy neotevřenou konzoli, ke které byly v balení přibalené buřty. Ty vytekly a celé balení v podstatě sežraly.
To jsem osobně neviděl, ale viděl jsem jiný horor: Při demontáži starého Macintoshe LC mi začal ze stroje vypadávat jakýsi písek. Když jsem mašinu rozebral, zjistil jsem, že nejde o písek, ale o zcela zkorodovaný plechový RF štít!
V počítači byla malá baterka pro udržení CMOS, která zjevně nikdy nebyla vyměněna – a v nějakém okamžiku vybuchla. Postříkalo to vnitřnosti počítače a začalo je to leptat. Malé komponenty zmizely zhruba ze čtvrtiny desky, z kondenzátorů zbyly jenom kousky plastových izolantů, menší rezistory zmizely úplně. Polovina RF štítu zcela zkorodovala – na tak malou baterku to byla neuvěřitelná paseka. Počítač je, pochopitelně, nenávratně zničen.
Když jsem se s hrůzou díval na to, co ta zdánlivě malá baterka dokázala napáchat, vybavil se mi moment, kdy ve Vetřelcích vstupují mariňáci do základny společnosti Weyland-Yutani a dívají se na díry ve stropech a podlahách, které tam vyžrala vetřelčí krev.
Ano, zdánlivě malý vetřelec dokázal udělat obrovskou díru – a to samé platí o baterkách. Jejich elektrolyt vytéká možná pomalu, ale žere a žere, ničí a pokračuje. Praktickým důsledkem je, že pokud budujete nějakou sbírku, nesmíte zapomenout z věcí vytahat baterky, prostě nesmíte.
Když jsem dělal akvizici sbírky kalkulaček a kapesních počítačů, viděl jsem hotovou zoologickou zahradu všech možných problémů se starými baterkami. Překvapivě nejde ani tak o to, že „čím starší, tím horší“, tohle neplatí ani obecně, ani u baterií. Je skutečně mnoho způsobů, kterým baterky dokážou nasekat paseku – a tak si je tu přehlédneme.