WSJ točí hloupé recenze, Pewdiepie přednáší filozofii! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Pewdiepie publikoval padesátiminutové video nazvané „Please watch for watch time thanks“, kde rozebírá Platónovu Ústavu. Věnuje se antické politice, filozofii a rozebírá jak Peloponéskou válku, tak i Sókrata a Platóna. Se 3,1 miliony views jde dost možná o nejúspěšnější filozofickou přednášku v dějinách. A určitě je jedna z nejlépe přijatých!
Konflikt mezi The Wall Street Journalem (WSJ) a Pewdiepiem byl dokonalý příklad, jak novináři v tradičních médiích nepochopili ta nová. Zkusili udělat klasický kill piece, tedy článek, který měl zhanobit cíl tím, že vzali jen určitou část faktů a vytvořili z nich zkonstruovanou realitu. S tím oslovili jeho obchodní partnery a přiměli je zrušit spolupráci, tedy odříznout cíl od peněz. Toto je klasický aktivistický postup, který běžně používají levicová aktivistická média: Pokouší se zasáhnout zdroj financování cíle tím, že ho společensky znemožní a vyvinou nátlak na to, aby se znemožnění bály i jeho zdroje financí. Tak se to dělá běžně.
Pozoruhodný kus své produkce zvaný „Disney Cuts Ties to YouTube Superstar PewDiePie“ lze stále najít i na Youtube. Je to manipulativní, lživé a stupidní video, dokonalý prototyp fake news – vystříhává části jeho videí a dává je do svého vlastního kontextu. A tam je právě ta chyba: Prakticky každý si mohl velmi snadno ověřit, jak moc autoři WSJ ohnuli realitu a manipulovali se střihem tak, aby si odvyprávěli vlastní příběh. Ne, že by to televize nedělaly běžně, ale tady se dalo snadno dohledat, jak vypadal původní kontext.
Když se podíváme na video, vidíme, jak moc oceňují diváci jeho věrohodnost: 2 500 liků versus 103 000 disliků při necelých 600 000 zhlédnutích. A to je jenom začátek, protože si své názory nenechali jenom pro sebe. Samozřejmě: Když si srovnáte originál s tímto kusem „profesionální novinařiny“, tak si řeknete: Pokud WSJ tak blatantně lže v kauze, kterou si lze jednoduše ověřit na pár kliknutí, jak nám asi lže v kauzách, které si snadno ověřit nelze? Samozřejmě, můžeme si říct, že trojice autorů jsou jenom aktivističtí hlupáci, kterých najdeme v médiích plno. Jenomže – šéfredaktor WSJ se jich zastal a tito špičkoví odborníci tam píšou dodnes.
S revoluční myšlenkou, že by možná měli dát prostor k vyjádření protistraně, přišla tato trojice až s odstupem času, a navíc je to za paywallem. Článek tedy slouží jako lákadlo na předplatné v duchu „negativní popularita je taky popularita“, což je u tradičního deníku založeného v roce 1889 poněkud smutné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
