WSJ točí hloupé recenze, Pewdiepie přednáší filozofii!

„Jak jsem se dostal od ječení při hororových hrách k tomuhle?“ ptá se na začátku téměř hodinové přednášky Pewdiepie. Inu jak: Vyspěl. Celá nová média vyspívají – a krok za krokem vytěsňují ta tradiční. Tento proces je částečně přirozený, částečně ho však tradiční média akcelerovala sama, protože nepochopila pravidla hry.

Mezi novými a tradičními médii je mnoho rozdílů. Tradiční média rostou díky své reputaci, ochotě postavit se proti mocným a rozsáhlým informačním sítím. Filmy jako All the President's Men (1976) a The Post (2017) přesně ukazují to, co vedlo k vzestupu tradičních médií – ochota postavit se politikům, podnikatelům, bojovat s nimi – a to jim zajistilo podporu ze strany veřejnosti i whistleblowerů. Čím víc média bojovala s vlivnými protivníky, tím významnější byl jejich vliv. Takhle vidíme tradiční média: Jako instituce pomalé, ale mocné a velice vlivné.

Pro udržení pověsti bylo zásadní udržet si nestrannost, nadhled, neutralitu, držet se faktů a hájit si svoji pozici. Už na počátku 80. let ale seriózní média tvrdě soutěžila s bulvárem a expanzí televize, v 90. letech se k tomu přidal ještě internet. Tato eroze byla postupná: Zatímco počet konzumentů obsahu je na Západě víceméně konstantní a konstantní je také jejich volný čas, přibývaly nové formy médií. Je logické, že když se odpoledne dočtete na webu zprávu a večer ji máte zadarmo v televizi, asi si kvůli ní nekoupíte ráno noviny. Výrobní proces printu byl pomalý – a s tím se nedá nic moc dělat. Ústup tištěných médií je tedy logický. S postupným zmizením papírových médií se počítá, loni vyšel názor ředitele The New York times, že během deseti let ještě ke zmizení klasických tištěných médií nedojde.

Když se podíváte na postupný pokles tištěných médií, rychle si všimnete jedné věci: Bulvár je ve svém přežívání podstatně úspěšnější.

Jednak oslovuje mnohem širší veřejnost, navíc jsou čtenáři bulváru starší a konzervativnější. Nenáročnost a skandálnost textů byla důležitější než jejich pravdivost a věrohodnost. Skandálnost najdeme i v nových médiích formou clickbaitu – náhled a titulek musí být čtenáře zaujmout za každou cenu, aby vynikl v záplavě jiných. Rovněž tak se ukázalo, že komentáře táhnou – a to i ty nesmyslné a kontroverzní.

Tehdy začala i tradiční média experimentovat jak s bulvárnějším podáním, vyšinutými titulky a aktivisticky psanými články. Takže jsme se dostali do doby, kdy média přestala být nestranná a začala se zaměřovat na témata, která by měla přilákat čtenáře, ideálně platící čtenáře. A tak začala být média militantní – a začala se otírat o nová média v domnění, že konfliktem s nimi získají zpět svou relevanci. Takové to „oni jsou stupidní, čtenáři si rádi připlatí za kvalitu“. Byla to velká, velká chyba!