Emma má meme: Proč mainstream memy nechápe? | Kapitola 2

Jaký je vlastně rozdíl mezi moderním meme a klasickým posměšným grafitti namalovaným na zdi anebo na vápencovém ostraku? V dostupnosti. Vtip namalovaný na zdi na té zdi zůstane do doby, než ho někdo přemaluje či zeď zničí. S knihtiskem se parodie, vtipy a satiry šířily mnohem rychleji a jejich autoři se stávali centrem zájmu Výboru všeobecného blaha anebo NKVD. Mimochodem, v některých případech je ohromující, kolik energie dokázaly vlády vložit pro odhalení podvratných elementů: Tak například v obleženém Leningradu dokázala NKVD věnovat na válku skutečně neobvyklé množství úsilí, aby podle rukopisu našla dělníka, který nechával na nádražích ručně psané „podvratné materiály“. Meme se vlastně od podobných kousků liší jen tím, že se šíří elektronicky a díky sociálním sítím taky lavinovitě.

Samotný pojem meme je odvozen od pojmu gene a poprvé byl prosazen Richardem Dawkinsem v jeho slavné knize The Selfish Gene (1976). V podstatě jde o myšlenku, která se šíří mezi lidmi – a jejímu popisu je mnohem blíž Fred Cohen ve své práci Computer Viruses (1984), kde popisuje formu mentálního viru, který se šíří mezi populací a replikuje se v ní. U memů to funguje tak, že k vám přijdou a pak je zhodnotíte kriteriální funkcí, zda vám přijde meme zábavný anebo nudný, zda je sdíleníhodný – a dál se šíří jenom ty vychytanější z nich. Memy podléhají evoluci, některé jsou úspěšné a vydrží déle, jiné zmizí velice rychle.

Důvod úspěchů memů mezi mladší generací je v tom, že se dají jednak vytvářet velice rychle a také se dají snadno konzumovat. Jsou univerzální. Pokud chcete oglosovat nějakou situaci vtipem, musíte ho vymyslet, napsat, rozeslat – a stejně se šíří jenom mezi lidmi, kteří rozumí jazyku, ve kterém byl napsán. Grafický meme anebo videomeme je univerzální, v mnoha případech nevyžaduje žádné jazykové znalosti a dokonce ani znalost situace, které se týká. Jiné memy jsou rafinované a zahrnují komplexní kulturní a politické reference, takže jejich konzumentovi přináší radost z jejich dekódování.

Memům se nelze vyhnout, zasahují naše pontentáty a celebrity stejně, jako se tomu dělo před stovkami let. V moderní době si ale na ně jaksi nabíhají sami – ať už jde o virózu, popelníček anebo Emmu, která si udělala šíleně smutné selfíčko před hořící Notre Dame. Ten, koho meme paroduje, je do jisté míry zodpovědný za jeho vznik sám, obvykle nějakým činem či výrokem směšným anebo hloupým. Délka životnosti a dosah memů záleží na jejich zábavnosti a taky na tom, jak se k tomu postaví jejich protagonista.

V případě Disaster girl 2019 neboli Emmy Smetany se sešlo několik faktorů, které její šíleně smutné selfíčko proměnily na místní memestorm. Tak za prvé, Emma Smetana provokuje místní tím, že se nepřechyluje. Média přechylují všechny cizinky, ale Emmu Smetanu ne. Svou dceru pojmenovala Lennon Marlene Haj Hossein Smetana, což, přiznejme si, je v každém našem městě pod padesát tisíc obyvatel něco jako veřejná žádost o její šikanu. Emma Smetana vyčnívá, vyčnívat chce – a tak se nesmí divit, že si z ní lidi utahují.

Druhým faktorem je její aktivistické pozadí, což mnoho lidé také nemusí. Ve svých rozhovorech pro DVTV navíc nezřídka působí poměrně arogantně a nadřazeně, což může souviset s její panevropskou výchovou. Neříkám, že to tak je, ale působí tak. A to je něco, co vám obecný populus vrátí, až nastane vhodná chvíle. A ona dříve anebo později jednou nastane.