Jak se hry staly vědou, aniž by si toho někdo všiml | Kapitola 3
Seznam kapitol
Bylo nebylo, o počítačové hry se zajímali jenom hráči. Pak se z toho stal business, potom zároveň milovaný a opovrhovaný kulturní fenomén.A obor, který studují vývojáři. Pak se začala studovat jejich historie, protože u každého dlouhou dobu existujícího fenoménu se studuje historie. No – a dnes je to regulérní věda! A kdyby jen jedna!
Jedno z překvapivých nových umění je umění, jak hry hrát. I když by se zdálo, že hry umí hrát každý, není to pravda. A teď nemám na mysli Pewdiepie a jeho poněkud přehnané holedbání se, že má „zero deaths“. To předvedl kupříkladu při hraní Sekira, kdy jeho holedbání se vede k vcelku výživnému záseku v druhé polovině videa.
Umění hrát hry je čímsi protikladným k hernímu designu. Ten by měl vytvořit hru zajímavou a přiměřeně náročnou, kdežto umění hrát hry spočívá v objevení herních mechanismů a jejich správnému užití. To se velmi liší podle různých her: Umění hrát šachy je zcela samostatným uměním, vyžadujícím úplně jiné vlastnosti, než je kupříkladu umění být nejlepší v Overwatchi. Je umění hrát hry obecné anebo specializované? Liší se mezi sociálními skupinami? Existuje souvislost mezi preferovanými hrami a kupříkladu typy osobnosti hráčů? Má nějaké obecné spojující faktory – anebo to funguje jenom pro určité podobné herní styly? Na to máme jistě názory, ale názor a poznatek – to jsou různé věci.
V řadě případů jsou tvůrci her překvapení tím, co dokážou jejich hráči vytvořit, ať už jde o Minecraft anebo Space Engineers. Tyhle stavěcí hry jsou jednoduše neuvěřitelné a komplexita věcí, které v nich lze sestavit, vás jistě překvapí. Funkční počítač? Bojový robot? Továrna vyrábějící vlastní stroje? Rychlovlak? Jistě se shodneme, že podobně, jako existují noobové hrající Dooma a naopak experti, kteří předvádějí neskutečné výkony, tak najdeme i základní hráče stavěcích her a... opravdové inženýry, kteří vás ohromí svými výtvory.