Jak se hry staly vědou, aniž by si toho někdo všiml |
autor: Michal Rybka , publikováno 13.4.2019 |
Seznam kapitol |
---|
1. Jak to začalo |
2. Pařby z Egypta |
3. Hraní her uměním |
4. Extrémní disciplíny |
5. Kdo má lepší cheaty? |
6. Piráti |
7. Je to věda! |
Bylo nebylo, o počítačové hry se zajímali jenom hráči. Pak se z toho stal business, potom zároveň milovaný a opovrhovaný kulturní fenomén.A obor, který studují vývojáři. Pak se začala studovat jejich historie, protože u každého dlouhou dobu existujícího fenoménu se studuje historie. No – a dnes je to regulérní věda! A kdyby jen jedna!
A tak je to kolem her se vším: Už to dávno není jenom zábava, je to předmět odborného studia. Jenom historie vývoje počítačových her před pádem komunismu je rozsáhlý samostatný obor. Herní branže je vlastně gejzír informací, který se jenom těžko dá zmapovat – a přitom by se na tom mělo začít pracovat dřív, než se ony informace vypaří.
O hrách za železnou oponou vyprávěl i Jaroslav Švelch v talk show České televize Všechnopárty
Hry mě fascinují tím, že jde o obor, který je mladý, je strikně kauzální, ke všemu můžeme dohledat nějaké příčiny – a přesto o ně začínáme pozvolna přicházet, krok za krokem. Je na čase se jimi zabývat systematicky a vědecky – a jeden obor stačit nebude, už je to příliš velké. Je to opravdu významné a opravdu velké!
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
Podvodníci, umělci, hackeři, sportovci i extrémní puntičkáři/hračičkové ti všechni tu přece už dávno jsou a logicky i u kolem her.
Nechápu co je na tom tak divného či zvláštního. Nechci to úplně bagatelizovat, ale jenom proto, že se lidská různorodost projeví u každého nového fenoménu, snad není třeba vždy na to zakládat nové vědní obory.
Díky.