Pimax, Magic Leap: Proč ještě nelámat nad VR hůl?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Pimax, Magic Leap: Proč ještě nelámat nad VR hůl?

Pimax, Magic Leap: Proč ještě nelámat nad VR hůl? | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

16. 3. 2019 03:00 33

Seznam kapitol

1. Virtuálním alchymistou 2. Pimax 5K 3. S větším rozhledem 4. Magic Leap One: na skok mezi prasata 5. Další vlna samostatných brýlí 6. Cena klesá

Nedávno jsem si posteskl nad stavem VR: Ta technologie mi nepřišla mi mrtvá, ale pozvolna padající do kómatu. Ozval se mi ale Jan Horský z Infinite Production a napsal mi: „Nech mě, ať změním tvůj názor!“ A skutečně, nechal mě celé odpoledne zkoušet VR brýle a aplikace nové generace.

Reklama

Pimax 5K patří mezi pokročilé VR headsety s velmi širokým zorným polem. Jejich 4K Series vypadá ještě normálně, ale headsety z 5K a 8K series jsou někde naprosto jinde! Vyzkoušel jsem si Pimax 5K Plus, který je vybaven dvěma obrazovkami s rozlišením 2560 × 1440 bodů každá, podporuje 90 Hz a nabízí FOV 200 stupňů. Firma to uvádí úhlopříčně, v horizontálním směru je to méně, odhaduji to tak na 170 stupňů, což je stále „nebe a dudy“ oproti HTC Vive.

Schopnost vnímat periferii je důležitá pro pocit zanoření do virtuální reality. Lidé mají ohromné zorné pole, jenom si to běžně neuvědomují, protože nejsou naučení ho vnímat. Běžně se uvádí 140 stupňů na oko, v praxi má člověk zorné pole přesahující 180 stupňů. Ano, vidíme opravdu hodně, ale reálně to používají sportovci a řidiči, většina lidí si vůbec neuvědomuje, kolik toho vidí, protože vědomě zpracovává jenom to přímo před sebou, „skenuje to pohledem“ a periferii ignoruje. Přitom ta dokáže stále vnímat jak pohyb, tak tvary a právě u sportu je extrémně důležitá.

Nevěříte? Vyzkoušejte si techniku, které se v japonském šermu říká „pohled na vzdálenou horu“. Jde o to, že se díváte před sebe, ale nefixujete se vědomím na věc přímo před sebou, ale uvědomujete si věci v celém zorném poli. Najděte si ideálně rovný chodník, abyste se nemuseli dívat pod sebe – a vedle něj něco hodně kontrastního, třeba bílý sloupek značky. Dívejte se před sebe a vnímejte, jak se vám v zorném poli ten sloupek pohybuje – a zastavte se teprve, když vám ze zorného pole zmizí. Když to vyzkoušíte, budete překvapení – ta věc nebude vedle vás, ale bude mírně za vámi!

Zorné pole takto běžně nevyužíváme, protože nás to nikdo nenaučil. Hardware v oku ale máme a tohle se naučit dá – a je to extrémně praktické, hlavně když detekujete pohyb vedle sebe. Jakmile si to nacvičíte, dokážete vnímat celou scénu najednou, například chodce na chodníku začnete vnímat jako tok a zároveň detekujete jak jejich pohyb, tak třeba i semafor za nimi. Má to ale i další aspekty, například brýle vnímáte jako kruhy v zorném poli, uvědomíte si, že vám ve výhledu překáží kapuce anebo kšiltovka – zkrátka věci, které jste nevnímali, najednou začnete detekovat. Ty věci tam vždycky byly, jenom jsme si je neuvědomovali.

Přestože si přítomnost obrazu v periferii neuvědomujeme, i u necvičených osob vytváří pocit reálného nebo nereálného. Když přímo vedle sebe srovnám Pimax 5K a HTC Vive Pro, tak pohled z Vive Pro vypadá jako pohled ze skafandru – jasně si uvědomujete, že se na virtuální svět díváte skrz výřez. Pimax vám otevře periferii a najednou vnímáte virtuální svět jako mnohem skutečnější.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama