Balada o žárovce / zářivce / ledce aneb hledání zeleného ráje | Kapitola 2
Seznam kapitol
Před deseti lety nastal počátek konce žárovek. Škodily životnímu prostředí, takže se ve velkém začaly nahrazovat ekologickými zářivkami. Jenže zářivky obsahují jedovatou rtuť, která může uniknout. A když máte hodně mrtvých zářivek, máte problém. Takže je nahradíte světelnými zdroji s LED. Jenže když už máte těch mrtvých světel s LED moc...
Když něco takového vykládáte pokrokářům, jenom si strčí prsty do uší, začnou zpívat „La, la, la!“ a když nezmlknete, označí vás za zhoubu Země a za nepřítele osvícené Evropské unie, protože ta ví všechno nejlíp. No – takže zmlknete a čekáte, co z toho bude. Informovanější pokrokáři vás nařknou ze sýčkování, jelikož rtuti je tam jen maličko.
To ovšem stejně nebrání webům, aby nás informovaly, co dělat při rozbití zářivky. Hleďme zde na rady Světa svítidel:
- zamezte styku částí zářivky s pokožkou
- místnost vyvětrejte a snažte se nevdechovat uvolňující se výpary
- posbírejte části zářivky pomocí kartonu nebo jiného nástroje, který pak zlikvidujte společně se zářivkou
- všechny části zářivky vložte do vzduchotěsného obalu a odevzdejte na sběrném místě.“
To úplně nezní jako něco, co je bezpečné, že ano? A připravte se na to, že zářivky budete rozbíjet, prostě se to stane, protože jednou vám děcko skopne lampu a podruhé vám světlo křachne kočka. Podstatné je ale to, že se od začátku vědělo, že zářivky obsahují rtuť a musí se s nimi pracovat speciálním způsobem. Musíte je recyklovat, není to běžný odpad.
Vědělo se to od začátku. To nám ale nebrání, abychom esenciální vlastnost této technologie náhle novinářsky odhalili a slovy české komedie „zjistili, že musíme odstranit škodlivé následky naší dřívější užitečné činnosti“. A nikdo to neumí podat tak dramaticky jako Jan Tuna.