Jak se doma hrálo dříve a dnes: Kam jsme se až dostali? | Kapitola 5

Technologický pokrok? Ano a ne

Některé věci se zásadně změnily, jako například dominance smartphonů. To je věc, kterou před rokem 2000 čekal málokdo: Kapesní počítač byl príma, ale vždy představoval jen takový doplněk výkonného počítače doma. Vzestup smartphonů přitom není až tak tažen jejich výkony a vlastnostmi, ale tím, že se většina zásadních služeb přesunula na serverové farmy na internet, který je dnes bezdrátově široce dostupný – ať už přes mobilní data (v civilizovanějších částech světa) a nebo přes wifi (u nás a v dalších Bohem opuštěných částech planety).

Mnoho vizí se ale nenaplnilo. Domácí holodeck, do kterého se ponoříte a hrajete ve virtuální realitě? Tam ještě nejsme. Zcela realistické hraní ve virtuálních světech, kde máte možnost potulovat se a dělat cokoliv? K tomu jsme se jenom přiblížili. Realistická AI? Kdepak. Inteligentní domácí roboti? Buďte rádi, když vám papoušek přes Alexu neobjedná něco divného. Ve skutečnosti je naše smart domácnost tak hloupá, že není schopná rozeznat ani jednotlivé uživatele, ani zda na ni nemluví zvíře, ani věk toho, kdo ji oslovuje.

Některé věci jsou ve skutečnosti velmi podobné tomu, co jsme znali v minulosti, například výukové počítačové kity. Podívejte se na Sharp MZ40K (1978) a srovnejte si ho s nějakým moderním výukovým systémem založeným na Rapsberry. Ty nové jsou sice mnohem výkonnější, ale stavebnice vypadají celkem podobně, protože mají podobný účel.

To, co se doopravdy změnilo, je první setkání s elektronikou. Nemusíte se nic učit, žádné LOAD““<Enter>, všechno se startuje samo a je to mnohem jednodušší. Dnes můžete počítače a další elektroniku používat, aniž byste ji rozuměli – pokud ji ale budete chtít pochopit, je to docela dost práce.