Battlefield V – Make war, not love | Kapitola 5
Seznam kapitol
Po dvou letech nám EA opět zpříjemní prožití vánočních svátků novým dílem válečné multiplayerové akce, tentokrát z období druhé světové války. Poslední patch zlepšující výkon v ray tracingu potěšil hlavně majitele nových Nvidíí, ale i na ostatní čeká nový příběh v kampani. Přináší ale kromě revolučního ray tracingu také perfektní hratelnost?
Režim pro více hráčů má bohužel jednu zásadní nevýhodu, absenci různorodosti mezi režimy. Jednoduše řečeno, jednotlivé režimy, které vám za okamžik představím, jsou si, až na drobné rozdíly velice podobné (kdo zná sérii Battlefield, nemůže být překvapen). Během prvního testu mě to dost zarazilo, ale už během prvního večera jsem přišel stylu hry na chuť. A i přes veškerou podobnost jsem si pár z režimů opravdu oblíbil.
Celý multiplayer má tedy stejný mechanismus. Území, respektive vlajky se zabírají naběhnutím vojáků do sektoru vyznačeného v mapě. Čím více vojáků je v oblasti, tím rychleji ji zabírají. Pokud se střetnou s nepřátelským vojskem, o oblast se přetahují poměrnou silou obou týmů.
První režim nese název Conquest a je až na pár detailů podobný režimu Domination. Oba týmy začínají se stejným počtem vojáků a tým, který zabije větší počet vojáků, vyhrál bitvu. Tři vlajková stanoviště slouží pouze k získávání zkušenostních bodů a představují hnací motor celé bitvy. V Conquest režimu můžete oproti Domination získat více bodů za zabírání stanovišť, bojuje se na větších mapách a k dispozici jsou i dopravní prostředky.
Druhým a zároveň nejkomplexnějším režimem je Grand operations, který se skládá z několika dní. Každý den je poskládán z různých úkolů. Výsledek bitev v jednom dni má přímý vliv na ten další. V případě výhry je váš tým odměněn například větším počtem životů. Ground operations kombinuje v herních dnech různé režimy multiplayeru, přičemž první den většinou začíná seskokem z letadla a odpalováním nepřátelských zbraní bombami, které lze nalézt na herní mapě.
V režimu breakthrough se jeden pluk snaží dobývat postupně sektory složené z dvou oblastí, zatímco druhý pluk se snaží tento sektor ubránit. Jakmile se pluku podaří ovládat obě dvě tato území, jedinou šancí nepřátelského pluku je zabrat aspoň jednu vlajku zpět. Pokud umře nepřátelskému určitý počet vojáků, než stihnou území dobít zpět, definitivně o oblast přijdou a dobyvatelský tým se posune směrem k dalšímu sektoru. Úkolem nepřátel je bránit sektory a pokusit se vyvraždit požadovaný počet vojáků cizí armády, čímž si zajistí vítězství, zatímco úkolem druhé armády je dobití celé oblasti.
Team deathmatch je klasický režim, ve kterém jde čistě o rychlejší vyvraždění nepřátelského týmu. Oba týmy začínají se 150 body. Tým, kterému dojdou dřív, prohrál. Proti klasickému TDM známému z jiných her je tento okořeněný léčením, čili to, že se válíte polomrtví v blátě, ještě neznamená, že jste týmu ubrali bod. Medic či parťák z vaší čety vám může píchnout a jste zpátky v akci.
Ve Small Frontlines režimu je úkolem obou týmů zabírání území s vlajkami. Týmy začínají na opačném konci mapy a pokračují proti sobě. Jakmile tým zabere stanoviště s vlajkou, odemkne se mu další stanoviště. S nepřátelským plukem se tak setkáte někde uprostřed. Vyhrává tým, který přetlačí soupeře a zabere všechna stanoviště.