Battlefield V – Make war, not love
Seznam kapitol
Po dvou letech nám EA opět zpříjemní prožití vánočních svátků novým dílem válečné multiplayerové akce, tentokrát z období druhé světové války. Poslední patch zlepšující výkon v ray tracingu potěšil hlavně majitele nových Nvidíí, ale i na ostatní čeká nový příběh v kampani. Přináší ale kromě revolučního ray tracingu také perfektní hratelnost?
Nový díl série, kterou odstartoval první díl válečné ságy s přízviskem 1942, se svým provedením vrací ke svým kořenům. Battlefield V je v pořadí již čtrnáctý díl série válečných klání. Tentokrát se odehrává stejně, jako první díl série, v, zatím, pro lidstvo největším a nejkrvavějším konfliktu, který si vyžádal kolem 80 milionů lidských životů – druhé světové válce.
Nabízí se otázka, zda byl záměr DICE stejný, jako měl kdysi George Lucas s Hvězdnými válkami – vrátit se ke kořenům, až bude technologie schopna vykreslit tyto bitvy co nejvěrněji. Tenhle případ to spíš nebude, ale při prvním zapnutí a proběhnutí krátkého intra mi tahle myšlenka okamžitě bleskla hlavou. Graficky povedenější válečnou řežbu jsem snad ještě nehrál.
Není ovšem všechno zlato, co se třpytí. Nejlepší grafiku a herní engine programuje bůh (stačí se podívat kolem sebe), potom dlouho nic a následně pozemští vývojáři počítačové zábavy. Ani v DICE se bohužel nevyhnuli různým grafickým glitchům a bugům, které se týkají spíše režimu pro jednoho hráče jménem War Stories.
Celá recenze není psána z pohledu ostříleného válečného veterána, který se účastnil mnohých bitev napříč historií i budoucností. Autorem je spíš desátník, kterému teče mléko po bradě, český Pavel Baumer, který se nechal ke vstupu do armády vyhecovat. Když vynechám tu teatrálnost, nový Battlefield je vůbec první hrou ze série, do které jsem hlouběji zabřednul. Budu se jej tedy snažit přiblížit spíše lidem, kteří nemají v předchozích dílech nahrané desítky nebo stovky hodin.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
