Seznamování se s IT tehdy a dnes: Změnilo se něco?
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Seznamování se s IT tehdy a dnes: Změnilo se něco?

Seznamování se s IT tehdy a dnes: Změnilo se něco? | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

19. 10. 2018 03:00 13

Seznam kapitol

1. Bony a... klika 2. Sešit místo diskety 3. Přes BASIC do Assembleru 4. Konzumenti black boxů 5. Dnes už stačí jenom chtít

Na posledním Bytefestu přišla na řadu otázka: Jak se liší seznamování se s technologiemi dnes od toho, jak se to dělo v minulosti? Ubývá lidí, kteří technice opravdu rozumí a přibývá prostých konzumentů? Zajímá mladé už jen youtube a instagram? Oproti minulosti jsou vidět velké rozdíly, ale je těžko říct, jestli je to lepší a nebo horší. Je to jiné.

Reklama

Možnosti BASICu byly poměrně omezené a to, co v něm opravdu nedalo efektivně psát, byly hry. BASIC byl až na výjimky interpretovaný, některé implementace neměly ani grafické příkazy anebo neměly efektivní příkazy, například pro scrolling anebo pro pohyb objektů. Osmibity měly maximálně 64 KB RAM, do kterých se musel vejít jak interpret, tak i program, což bylo často nemožné. No – a v té chvíli došlo na stroják.

Na počátku počítačové revoluce bylo běžnější, že jste počítač krmili assemblerem, než že jste na něm používali tabulkový procesor anebo textový editor. V některých případech dokonce nebyla jiná možnost než si ho napsat anebo upravit. Typicky nastával tento problém u domácích počítačů s procesorem Zilog Z80, které teoreticky podporovaly operační systém CP/M – tedy pokud se vám podařilo sehnat disketovou mechaniku.

To ale nebyla vůbec žádná sranda, disketová mechanika běžně stála dvojnásobek toho co počítač a jak jsem už napsal, disketa vás přišla v dnešních klidně na litr (155 Kčs v cenách roku 1986). Pokud jste byli profesionál anebo alespoň student, tak jste si na to asi vydělali, ale jako amatér anebo dítě jste měli opravdu velký problém. Právě proto vzniklo silné hnutí bastlířů a vývojářů, kteří se pustili do šíleností jako úprava programů z disketových systémů na kazetové anebo vývoj Turba, tedy akcelerace čtení a zápisu na kazety. Prostě jsme neměli žádnou jinou možnost.

Typická cesta začátečníka tedy vedla od seznámení se s počítačem, základními příkazy a nalezením zdroje aplikací do naučení se BASICu, dalších jazyků, ke strojáku a nakonec i nějakému hardwaru. Vzhledem k tomu, že počet aplikací byl omezený, každý se učil prostě s tím, co měl – teprve později začaly vznikat specializované výukové programy, jako byl Karel.

Ten, kdo si domů pořídil nějaký z dostupných počítačů, bral Karla pouze jako intelektuální rozptýlení, protože nouze ho naučila programovat v tom, co nalezl v ROMce svého stroje. Pokud jste neznali loader a základní systém, nikam jste se nedostali. Nouze vás nutila vytěžit maximum z toho, co jste měli. Teprve s pádem režimu se staly dostupnější jak počítače, tak i aplikace.

Samozřejmě nešlo jenom o obtížnou dostupnost softwaru a hardwaru, ale také o to, že éra osmibitů skončila a nastoupily podstatně komplikovanější šestnáctibity s komplikovanými operačními systémy. Tam už se začínalo jinak, tam už jste sáhli po výukové aplikaci, nějakém skriptovacím jazyku anebo po kitu pro vývoj aplikací, jako byl Game Maker.

Dnes žijeme v odlišném světě. Děti mohou začít s vizuálním programováním u Ozobota, což je robotek, který sleduje čáru, ale umí číst i barevné anebo blikající značky. Potom je možné přejít na grafický systém OzoBlockly.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama