Seznamování se s IT tehdy a dnes: Změnilo se něco? |
autor: Michal Rybka , publikováno 19.10.2018 |
Seznam kapitol |
---|
1. Bony a... klika |
2. Sešit místo diskety |
3. Přes BASIC do Assembleru |
4. Konzumenti black boxů |
5. Dnes už stačí jenom chtít |
Na posledním Bytefestu přišla na řadu otázka: Jak se liší seznamování se s technologiemi dnes od toho, jak se to dělo v minulosti? Ubývá lidí, kteří technice opravdu rozumí a přibývá prostých konzumentů? Zajímá mladé už jen youtube a instagram? Oproti minulosti jsou vidět velké rozdíly, ale je těžko říct, jestli je to lepší a nebo horší. Je to jiné.
Základní rozdíl oproti minulosti je v tom, že dnes se k programování a vývoji dostane ten, kdo se k němu dostat chce. Pro moji generaci to byla nutnost, bez poměrně rozsáhlých znalostí jste si svůj počítač neužili, o tak dramatické věci, jako je připojení tiskárny už ani nemluvím. I takové věci jste se jako uživatelé museli naučit alespoň zapojit a ovládat, ti z chudších poměrů si to museli navíc taky sestavit. Ano, nemějte pocit, že takový Merkur Alfi byla rozmařilost či žert, ne: Šlo o vcelku vychytaný způsob, jak kompenzovat kritický nedostatek tiskáren a plotterů na socialistickém maloobchodním trhu.
Dnes můžeme dozvuky tohoto projektu najít například u Průšových 3D tiskáren, ty jsou ale mnohem vyspělejší a vychytanější. Právě tyto tiskárny ukazují, že tradice vynalézání a tvorby podomácku sestavených zařízení nikdy nezmizela. Jenom se to změnilo, je to jiné – a trochu mi to připomíná kutilskou éru, která panovala v 80. letech na Západě. Stačí se podívat do starých časopisů na tuny a tuny rozšíření a periferií, které nabízely stovky malých firem: Od náhradních klávesnic přes vylepšené ROMky a rozšířenou paměť až po kompletně předělávky počítačů, které dostaly zcela novou skříň.
Nová generace se zaměřuje podstatně více na hacking – ve smyslu úpravy a vrtání se v cizím kódu. Stačí se podívat na rozchozování emulátorů na Arduinu nebo Rapsberry Pi. Tyto stavebnice jsou skvělým dalším krokem po Legu Mindstorms, dovolují stavbu robotů, herních automatů, IoT zařízení a dalších. Naučíte se programovat – a pak si můžete postavit cokoliv, co vás napadne. Jak jsem už psal v článku o #HCPP2018, Michael Laufer postavil na bázi Rapsberry Pi a 3D tištěné reakční komory. Jakmile se dostanete na tuto úroveň, jste v podstatě už profesionální konstruktéři a vynálezci!
I na Bytefestu bylo možné narazit na studenty, kteří se nejen zajímali o starý hardware, ale pomáhali ho opravit a oživit. K vidění byla i spousta úprav a modifikací, nově postavených komponent a dalších udělátek – takže ne, nemyslím, že bychom na tom byli hůř než před lety. Pokud jde o společenské role, jsme na tom stejně: Kůl mládež frajeří s kamerami, nerdi, hobbisti a kutilové si staví hračky. To se nezměnilo – jenom těch možností máme významně více, než jsme jich měli předtím!
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
Dneska si nakliká na Alza "Herní notebook" s doručením až do domu, internet mu zařídí technik z UPC a pařbu si nakliká na Steamu a nemusí řešit a hlavně vědět vůbec nic. S Arduinem a Raspberry to obvykle dopadá tak, že se to koupí, po týdnu se zjistí že fakt nestačí tři řádky kódu a letí to do kouta. Čest výjimkám, existují ale je jich málo.
Např. první auto ( Škoda 100 MB jsem si byl schopen opravovat sám, dneska ? Jsem rád, že vím, kam se v O3 leje benzín. ) A totéž u komplů - na atárku jsem musel všechno dělat sám, dneska už to u mobilů a windows neřeším. A je to tak dobře, já si práci toho automechanika, nebo programátora prostě zaplatím, jelikož si vydělám zase tím, co neumí jiní lidé ( nádor tlustého střeva si taky přece neoperuješ sám, že, i když se na základní škole učí základy lidské anatomie).
Prostě tak to je a podle mě je to dobře. Každý se může specializovat dle své libosti v různých odvětvích a ostatní zůstanou pouhými uživateli ( resp. řidiči, resp. pacienty ).
Jediné co mě zaráží, že to v počítačovém odvětví trvalo tak dlouho, než ten stav nastal, kdy konečně pro rozchození něčeho nemusíš být pomalu polorprofesionální programátor ...
>do nějaké Základní organizace Svazarmu,
Ešte tak Okresné Domy Pionierov...
Dnes jsou obrovský zdroje informací prakticky ke všemu, obrovský databáze toho jak někdo něco řeší. Tznje to taky sranda.
Jen člověk musí správně volit nástroje k řešení konkrétního problému. Tzn programátoři musí +-ovládat velkou škálu jazyků a technologií pod kterejma se dá vyvájat.
Podle mého je těžší dnes si na začátku vybrat , čím začnu. Dřive byl ten vstup prostě jedinej. Tzn člověk bujto chtěl nebo ne. Dnes je ta volba na začátku daleko složitější. A hlavně existuje i plno jinejch lákadel.
Zakomoušů bylo programování osvobozením se od tý socíkový šedi. Najednou měl člověk před sebou otevřenej novej "pestrobarevnej" svobodnej svět. Jasná volba :-)
Ano v case 8bitov a prvych PC bolo treba vediet nieco aj o hw a o tom ako to funguje, na to aby vobec clovek mohol ten pocitac pouzivat. Dnes clovek zapne mobil, co je tiez pocitac a tak nejak to na prvy pohlad funugje.Spristupnilo sa to masam. Lenze v momente ked nastane problem tak nieje sanca aby si to jeden clovek dal dokopy. Aj ten co vie ako to funguje, nema sancu obsiahnut cely system, proces. Dnes je to nerealne, to co sa "fixuje" je na urovni modulov, ci uz v pripade hw ze sa vymeni cely blok/board alebo v pripade sw sa preinstaluje cast.
Staci sa pozriet na spominany ospevovany RaspberryPi a ako je dnes jednoduche a super sa s tym hrat. Ano je to super ze dnes su take moznost, za par eur ma clovek relativne vykonny jednocipovy pc ale tak isto je to pre vecsinu hobbistov, respektive skoro vsetkych blackbox. Ma to GPIO piny na ktore nieco pripajaju a ovladaju ale nikto pre to nepise ovladac. Kazdy si nahra upravenu distribuciu linuxu pre RaspberryPi a tym to konci. A je to v poriadku, pri dnesnej koplexnosti to inak ani nejde.
Len je tu jeden problem, v momente ked sa to zacne srat, ked standardy zrazu niesu standardne tak je fest problem. A kym pred par rokmi sa to dalo nejak este obist, dnes je to docela problem. A tych "situacii" len pribuda. Mobily, tablety, notebooky uz su zlepene boxy kde v pripade poruchy je konecna.A deje sa to uz aj pri SW - staci sa pozriet na automaticke Windows updaty. Nieco sa domrvi, samo, a clovek nema sancu s tym nic spravit. A este horsie je to pri samotnom vyvoji. Casto krat je v devkite nieco popisane ze takto sa to nastavi, spusti a funguje lenze realne to tak nieje, a nieje sanca si to ani opravit pretoze je to zlozite. A ta frustracia modernou technikou je cim dalej tym horsia. "Pekny" priklad je taky bluetooth - protokol na ktory na nalepenych x dalsich protokolov/kodekov a variant. Sparovat potom dve zariadenia je niekedy hotove peklo.
Ano bastlenie a kutilske IT je dnes super, clovek ma za par drobnych alebo aj zadarmo pristupne veci ake neboli pred par rokmi ani myslitelne a da sa fakt vyblaznit.
Na druhu stranu to "profesionalne" IT je otras.Vsetko sa tak nejak lepi lebo nieje cas,niesu financie a kvalita/stabilita je sproste slovo. Vyrobcovia sa ohanaju designom a dalsimi PR kecami, kazdy vymysla x novych funkcii ktore nikto ani nepotrebuje, odrezavaju sa funkcne ale stare riesenia a este sa to ponukne ako evolucia len na konci dna to proste nefunguje.