Žádné dobré zprávy: Povinné eurofilmy i nepřípustné soukromí | Kapitola 4
Seznam kapitol
Poslední měsíc je pro IT dosti temný. Evropa se usnesla, že nejenže bude vydělávat na únicích dat, ale také že vnutí „kabelovkám“ evropský obsah. Nový Zéland považuje za přiměřené odemykat celníkům svá zařízení, Austrálie chce nabourat kryptografii a v Americe se chystá soud s Kalifornií, protože si prosadila vlastní síťovou neutralitu.
Západní politici tiše následují Čínu – a i když občas nahlas vykřikují o tom, že porušuje lidská práva, ve skutečnosti tiše studují, jak to Čína dělá a přejímají její politiku. To, co se děje v Číně, je takovým předobrazem toho, co zavede „svobodný svět“, aby „zůstal svobodný“, tedy spíše aby byl pěkně pod kontrolou. Automatické rozeznávání tváří? Čína to má, my to zavedeme.
Masivní automatické cenzurování na základě klíčových slov? Jasně! Zákaz anonymního používání služeb? Takové nápady už také padly.
Sociální skóre, kdy se analyzuje chování lidí a podle toho se klasifikují jejich možnosti? Zatímco u nás se zatím bavíme u Black Mirror, Čína už takovou klasifikaci zavádí. Otestuje ji, vyzkouší – a pak ji můžeme převzít i my. Proč ne? Austrálie vypadá jako velmi dobrý kandidát, který se podobného nápadu ujme a vyzkouší, jak funguje v kontextu moderní svobodné společnosti. Pamatujte, nepůjde o zlé, totalitní použití, sloužící k zotročení občanů, ale o hodné, dobré a demokratické využití, které nám všem přinese bezpečí a jistoty. Bude to něco naprosto jiného.
Ano, přesně takhle přicházíme o svobodu a demokracii. Vládu lidu plíživě nahrazujeme byrokracií, tedy vládou úředníků, odborníků a expertů, kteří vědí lépe než my, co je pro nás dobré. Opravdu si myslíte, že kamera na každém rohu a trvalé šmírování něco řeší?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
