Technologie a vojáci: Co nám ta válka vlastně dala? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Technologický vývoj není rovnoměrný. Smutnou pravdou je, že se ve válce či akutním ohrožení se rychlost technické evoluce zvyšuje. Největší pokrok lidstvo zažilo v období kolem dvou světových válek a války studené. Neplatí už Cicerovo „inter arma silent Musae“, čili ve válce mlčí Múzy? A co nám válka vlastně dala?
Na Západě, ale hlavně na východě narazíme čas od času na věci velice chytré. Plátová renesanční italská zbroj dokáže chránit tělo, ale nabízí takovou flexibilitu, že se v ní dá udělat kotrmelec.
Toto brnění sice není italské, ale pro představu to celkem stačí
Indiáni vyvinuli zbroj z napěchované bavlny, která vlastnostmi připomínala kevlar, v Číně existovalo papírové brnění, které bylo složeno z mnoha šupin tvořených mnoha vrstvami papíru, do kterých se šíp zabodl, ale neprošel. Japonští jezdci měli volné kabátce z hedvábí, které se při jízdě nafoukly vzduchem a nabízely překvapivou ochranu proti šípům přilétajícím zezadu.
Papírovému brnění se věnoval i jeden díl Mythbusters
Nedá se říct, že by vojáci neměli zájem o inovace, ale většinou se vraceli k osvědčené klasice. První zásadní změnou, která s časem přišla, byl střelný prach. Po dlouhé době šlo o změnu, která kompletně přerovnala rovnováhu sil a vyžádala si kompletní změny ve strategii i logistice. Chladné zbraně se dají snadno připravit na místě, ale střelné zbraně ne – a čím jsou sofistikovanější, tím jsou logisticky a administrativně náročnější.
Skutečně, dalším vědeckým oborem, který změnil vojenství, byla logistika. Příchod parních strojů a železnic zásadním způsobem změnil jak války, tak i pohled na plánování operací, o čemž je excelentní knížka Vlaky a války od Christiana Wolmara. Vřele doporučuji, pokud vás to jen trochu zajímá, zajděte si ji koupit do Levných knih, kde ji dostanete „za dvě piva“.