Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava První počítačové obchody v historii mikropočítačů
První počítačové obchody v historii mikropočítačů
autor: Pavel Tronner , publikováno 1.8.2018
První počítačové obchody v historii mikropočítačů

Vymyslet moderní počítač, to je sice dřina a vyžaduje to spoustu nadání, ale zdaleka to nestačí. Inženýři si zkrátka musí připustit, že i ti další – tedy obchodníci, manažeři, designéři či reklamní odborníci – jsou holt třeba, i když mnohdy technice vůbec nerozumí. Bez nich se dá jen těžko dostat do povědomí širší veřejnosti a uspět.


Promarněná životní šance

Problém Apple I ale byl v podstatě stejný jako u všech tehdejších mikropočítačů. Pokud jste si je koupili, měli jste sice v ruce na svou dobu výkonný hardware, ale stejně vámi profesionálové z počítačových laboratoří opovrhovali. Na rozdíl od nich jste totiž neměli prakticky žádný software. Jediný, který byl k dispozici, byl obvykle ten, který jste si napsali sám. Proto se na mikropočítačích tak ujal jako programovací jazyk Basic, neboť uživatelům umožnil aspoň nějaké používání. Programovat ve strojovém kódu dokázal málokdo.

Apple I sice nebyl vůbec špatným počítačem, s pomocí malé rozšiřující desky uměl nahrávat data i na magnetofon, a dokonce tehdy nadprůměrnou rychlostí 1200 baudů. Touto rychlostí by se tento článek nahrával cca 90 sekund (pokud nebereme v úvahu nutné kódování a řídicí znaky, o obrázcích pochopitelně nemluvě). Apple I tedy mohl uspět, možná by se stal i trhákem, jenže… neměl Basic. Veit proto rychle volal do jablečné firmy, požadoval vývoj Basicu a bylo mu sděleno, že na tom Woz tvrdě pracuje.

Jenže realita byla jiná. Steve Wozniak, jako každý tehdejší nadšenec, rád dělal pouze to, co jej bavilo. Kódování Basicu mezi tyto činnosti rozhodně nepatřilo. Když se Stan Veit o pár týdnů později s oběma Štěpány (no dobře, tak oběma Stevy…) konečně setkal, zjistil, že Wozniak skutečně pracuje tvrdě, ovšem nikoliv na Basicu, ale na dalším, lepším počítači. Hrdě své dílo Veitovi předvedl. Základní deska s klubkem drátů, vše provizorně pospojované a připájené. Pozorně to zapojil, spustil barevnou televizi, a na obrazovce se objevila barevná grafika. Stan Veit byl jedním z prvních, kdo mohl na vlastní oči spatřit prototyp budoucího Apple II.

„Vidíš,“ řekl mu k tomu Steve Jobs. „Vykašleme se na Apple I a dáme se do výroby Apple II.“

„Jestli to uděláš, tak už nikdy neprodáš ani jeden počítač,“ vysvětlil mu Veit. A přidal malou lekci o obchodní politice firem, které musí splnit, co slíbily. Nelze přijít ihned s vylepšeným modelem a utnout jakoukoliv podporu starého typu. Oba vlasatí mladíci z jeho přednášky sice nebyli nadšeni, ale Basic byl slíben. A je pravděpodobné, že Steve Jobs si onu lekci velmi dobře zapamatoval. Později se firma Apple (navzdory jistým excesům) skutečně snažila zajistit podporu svým zákazníkům nad rámec dobových praktik.

První počítačové obchody v historii mikropočítačů

Apple II s externím modemem , By User Maury Markowitz on en.wikipedia
Photo by Dale Heatherington of Hayes: "The first two were shot with my camera so there is no question about publishing rights.", Copyrighted free use, Link

Během oné historické schůzky dostal Stan Veit i nejlepší obchodní nabídku svého života. Steve Jobs mu s gestem velkopodnikatele odhalil firemní plány, na kterých se i Veit může podílet, pokud si zakoupí třeba desetiprocentní podíl ve firmě za… no za nějakých přátelských 10 000 dolarů. Představa, že v polovině roku 1976 by měla mít firma Apple, bez zaměstnanců, bez jakéhokoliv majetku a se zatím neprodejným počítačem hodnotu sto tisíc, tato představa byla typicky jobsovská a dost předjímala obchodní politiku této firmy. Veit s díky odmítl, a dokonce se zdržel i ironie, což by v té chvilce asi jen málokdo dokázal. Jenže, jak se později ukázalo, tímto se jednou provždy nestal milionářem.

Stan Veit provozoval svůj počítačový obchod ještě několik let, než jej vzmáhající se konkurence převálcovala. Přece jen, jako spousta nadšenců ani on neměl šanci prosadit se oproti obchodníkům s ostrými lokty a spoustou peněz. Na prodej proto rezignoval a věnoval se jen psaní článků a knih. Jeho vzpomínky na tu pionýrskou dobu jsou vzácnou možností pohlédnout pod pokličku té dávné zajímavé doby, kde se rodil nový počítačový svět.



Tagy: historie  počítače  mikropočítače  computer mart  byte shop  apple  


 
Komentáře k článku
RSS
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
1.8.2018 14:46:03   31.30.120.xxx 120
Díky za zajímavý článek, moc hezká, čtivá forma.. Musela to být masakrální doba, člověk ve 40 by si řekl, že je pamětník, ale je co dohánět :-)
1.8.2018 19:29:24   37.187.129.xxx 80
Pochutnal jsem si. Podmínky podobné MITS jednomu vyrazí dech, to není byznys ale sekta XD

Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz

69 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 34.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.