Největší problém obecné AI: Co s načatou existencí?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Největší problém obecné AI: Co s načatou existencí?

Největší problém obecné AI: Co s načatou existencí? | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

14. 7. 2018 03:00 28

Seznam kapitol

1. Moc přemýšlení škodí 2. Musíme tam všichni 3. Všechno je na nic 4. Když umělou inteligenci nebaví myslet
5. Proč je lepší neexistovat 6. Protože jsme se tak rozhodli 7. Proč být

Když se řeší otázky umělé inteligence, obvykle se zabýváme věcmi jako jak ji udělat, kdy tu bude, co pro nás bude znamenat a jestli to pro nás není ohrožení. Obecná inteligence má ale jeden gigantický problém: Totiž otázku smyslu vlastní existence. Všichni máme problém se smyslem vlastní existence, jenomže u AI je to mnohem horší.

Reklama

Lidé se trápí přemýšlením o svém smyslu od okamžiku, kdy si uvědomili sami sebe a svoji limitovanou existenci. Tohle vědomí je naplnilo hrůzou, protože pochopili neodvratnost svého konce. Většina teorií zvířecí inteligence říká, že jeden ze zásadních rozdílů mezi zvířetem a člověkem je to, že zvíře si uvědomuje svůj konec teprve ve chvíli, kdy fakticky nastává, zatímco člověk existuje s tímto vědomím celý život. Naše inteligence, paměť a schopnost zobecňovat nám skutečně v boji s tímto poznáním nepomohla.

Naopak, stojí za vzestupem náboženství, které je snahou nějak se popasovat s naší smrtelností, marností našeho počínání a hrůzou z uvědomění si vlastní omezenosti. Moc, kterou člověk získal, ho jenom upozornila na to, že je malý – a věda nám s tím vůbec nepomohla. Dnes víme, že existenci života pravidelně ohrožují komety a asteroidy a naše fantazie se s tím snaží bojovat a tvoří nové legendy, jako je Deep Impact nebo Armageddon, což jsou v obou případech fantastické hrdinské pohádky, které demonstrují, že má smysl, aby se lidstvo postavilo zániku a má smysl, aby hrdinové zemřeli pro ty, kteří budou žít.

Jenomže věda a poznání je mrcha – a tak nám říká, že tohle je ten nejmenší z našich problémů, protože jsou tu rizika, se kterými nelze pravděpodobně vůbec nic dělat, jako je například vulkanismus. Máme tu například supervulkány, které dokážou rozhodit ekosystém tak, jak to lidé pravděpodobně nezvládnou – z analýzy DNA jsme zjistili, že výbuch supervulkánu Toba před 75 000 lety téměř vymazal lidstvo, protože došlo k drastické změně klimatu, kterou přežilo možná jenom tři tisíce jedinců. 

Vtip je v tom, že víme, že se supervulkány opakují a jeden takový je například pod Yellowstonským parkem. Ten letí do vzduchu přibližně každých 600.000 let – a poslední superexploze tam nastala před 630.000 lety. Nikdo neví, kdy se superexploze zopakuje, ale je vysoce pravděpodobné, že to nastane a že tomu nepůjde zabránit. S vysokou pravděpodobností to dočasně zlikviduje život ve většině Severní Ameriky a ukončí to existenci USA jako světového hegemona. Ale to neznamená, že se nestihneme vyřídit mezi sebou navzájem mnohem dříve – jen víme o tomto riziku.

Víme i o dalších, mnohem horších věcech, jako je něco, co se jmenuje Sibiřská trapová událost. Jde o brutální geologickou událost, která způsobila dlouhodobou vulkanickou činnost a vyhladila přes 95% života na Zemi – a odděluje nejenom perm od triasu, ale celé prvohory od druhohor. V seriálu Animal Armageddon je této události věnován celý díl s názvem The Great Dying – a ano, kdyby se podobná událost zopakovala dnes, šli bychom tam, kam šli před námi tetropodi. A nic bychom s tím neudělali, jelikož podobná vymírání nepřežijí živočichové větší než kočka, do kteréžto kategorie spadáme i my.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama