Největší problém obecné AI: Co s načatou existencí? | Kapitola 6

V zásadě jde o to, že optimistický nihilismus říká, že ano, vesmír zanikne, nic nezbude a nic nemá smysl. Bůh není, jsme sami a čeká nás zkáza. Ta optimistická komponenta ale dodává, že to zároveň znamená, že si můžeme dělat, co chceme a máme celý vesmír jako hřiště sami pro sebe. Není to sobectví ve stylu Crowleyho, které mění inteligentního člověka na zvíře, které si běží stimulovat centra slasti, protože jednoduše nenašlo žádný jiný smysl a jiný zdroj zábavy.

Je to filozofie, která říká, že neexistuje žádný externí smysl, takže si můžeme vytvořit vlastní. Chcete se umasturbovat k smrti? Proč ne! Chcete přečíst všechnu literaturu ve vesmíru? V pohodě. Chcete procestovat celou Galaxii křížem krážem? Není problém. Chcete vytvořit supercivilizaci, která bude existovat i v temné éře vesmíru? Pusťte se do toho! Štve vás to a chcete si to hodit na nejbližší klice? Jak si přejete! „Dělejte si, co chcete,“ říká optimistický nihilismus, „protože jste svobodní, jste opravdu svobodní.“

A tohle je pohled, který není divný, naopak dává opravdový smysl. Říká, že všechna pravidla, kterými se řídíme, jsou jenom naše pravidla. Náš smysl je to, co prohlásíme za náš smysl. A to je extrémně důležité u superinteligentních bytostí, které budou existovat velmi dlouho, protože musí najít nějaký smysl, proč budou existovat extrémně dlouho. Beze smyslu není důvod proč se namáhat, budovat Dysonovy sféry, kolonizační lodě, zkoumat podstatu existence. Beze smyslu si stejně tak dobře můžete lehnout do postele a umřít. K existenci musíte mít důvod – a když vám ho nedala evoluce, musíte si nějaký najít.

Téma je rozsáhle diskutováno i na kanálu Isaac Arthur, který se zabývá scifi a futurologií. Ve velmi zajímavé sérii o mimořádně vyspělých civilizacích, které překročily nouzi a žijí v nadbytku, věnuje jeden celý díl hledání smyslu existence: Post Scarcity Civilizations: Purpose and Existence.

Je to excelentní video pro zamyšlení – už jen proto, že celý koncept „post-scarcity“ je mnohem aktuálnější, než se zdá: Lidstvo už několikrát zažilo éru, kdy nadbytek zdrojů mělo. Bohužel nemělo kondomy a tak se dopopulovalo znovu do stavu utrpení a nouze. Optimistický nihilismus říká, že máme problémy, protože jsme se tak sami rozhodli. Nemusíme existovat v bídě a trpět nedostatkem potravin a vody, stačí jenom opustit filozofii, že se budeme množit jako kobylky a přijdeme s jiným, udržitelným systémem. Za všechno si můžeme sami, toxické a nebezpečné filozofie jsou s námi proto, že jsme se tak sami rozhodli. Když se navzájem rozstřílíme v jaderné válce, stalo se to proto, že jsme se tak rozhodli.

A tohle je extrémně důležité ve chvíli, kdy vznikne obecná inteligence. Máme dvě možnosti: Buď jí vypálíme do mozku tabu, jako bychom byli strejda, který se vrací z kopce se zápisky, které mu tam někdo nadiktoval – anebo budeme aktivně hledat smysl, který nenajdeme v minulosti a v předsudcích. Musíme mít nějakou filozofii, ale musíme si ji sami vybrat, nemůže být založena na strachu z neexistence a ani na sexuálních příslibech po smrti, protože z hlediska umělé inteligence neexistuje aktivní stav „po smrti“ - je prostě aktivní stav na rozdíl o neaktivního stavu.