Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček | Kapitola 3
Seznam kapitol
Dnešní článek rozhodně nevzešel z pera nějakého milovníka dronů. Na tuto oblast jsem vždy pohlížel s maximální nedůvěrou. Jako milovník letadel se cítím nesvůj vždy, když někdo dokáže s něčím až příliš snadno vzlétnout. Dron Visuo za dva tisíce je taky taková jednoduchá a divoká hračka, se kterou se můžete venku do sytosti vyřádit.
Předletová příprava
Každý reálný pilot ví, že před letem musí provést přípravu. A pokud má létání a život rád, tak je nanejvýš vhodné ji příliš nešidit. I v případě takové „blbé“ hračky mějte na mysli, že s ní můžete vylétnout stovky metrů vysoko, že její hmotnost není nulová a že člověk, kterého s ní trefíte, nemusí být nutně váš úhlavní nepřítel.
To je vlastně také důvod mé přirozené averze vůči dronům. Každý si ho koupí z první výplaty. Do vzduchu s ním vzlétne cvičená opice a pak už je jen na ní, jestli se rozmázne o trs banánů, o čelní sklo tahače, nebo vlétne do drátů vysokého napětí. Mé létání s reálnými letadly v posledních letech pravidelně ztroskotává na nedostatku peněz. Stále ale mám v živé paměti, jak jsem naháněl blbečka s jakýmsi drono-drakem, který považoval za ideální nápad si s ním hrát přímo v ose našeho letiště. A pak se ještě divil, že ho odtamtud ženu svinským krokem. Paradoxně přítomnost šmírovací kamery mi nevadí zdaleka tolik, jako fakt, že je až příliš snadné s dronem do něčeho napálit.
Ale zpátky ke zkoumanému. Každá z baterií se může nabíjet cca 5 hodin. Jakmile je nabitá, přestane blikat notifikační dioda v jednoduché nabíječce. Baterii umístíte do polohy žihadla (= do dronova zadečku), rozevřete nosníky motorů, zapnete vypínač a… no a jdete si do krámu koupit tři tužkové baterie, které samozřejmě jako na potvoru doma nemáte a které potřebujete do dálkového ovladače.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
