Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Proč je internetová divočina bez regulací dobrá věc?
Proč je internetová divočina bez regulací dobrá věc?
autor: Michal Rybka , publikováno 9.6.2018
Proč je internetová divočina bez regulací dobrá věc?

Internet vznikl jako globální a svobodný prostor s minimálními regulacemi – a právě to vedlo k zásadním inovacím. Čím méně se státy snaží internet regulovat, tím je to pro všechny lepší. Naopak snaha regulovat internet povede jenom k jeho rozdrobení a ztrátě jeho původního smyslu.


Paternalismus si myslí, že vše zařídí regulací a zapomíná na tom, že když toho zakáže opravdu hodně, tak si všechny zákazy nebude pamatovat ani ten nejgeniálnější chovanec. Proto občas převaluje povinnost za regulaci na firmy, protože vychází z předpokladu, že když bude mít restaurace za povinnost prohledat všechny zákazníky, kteří do ni vstupují, zda u sebe nemají nebezpečné předměty, tak jednak zvýší účinnost svého hlídání a navíc tu zodpovědnost přenese na někoho, koho lze výnosně pokutovat.

Proč je internetová divočina bez regulací dobrá věc?

Celý myšlenkový koncept paternalismu je skrytým pohrdáním demokracií. V demokracii je nositelem moci lid, který svoji vůlí deleguje svoje zástupce. Paternalismus předpokládá, že zvolení zástupci jsou kategorií lepších lidí a třída úředníků je strážcem tajemství, asi jako když ve Sňatcích z rozumu prezident soudu Vácha mluví s úředníkem Joskem o tom, že úředníci jako vyvolená vrstva by se měli ženit mezi sebou. Paternalismus předpokládá, že lid je duševně zanedbaný a nezpůsobilý – jak ale takový lid může volit zodpovědně své zástupce? Každý paternalista, který se domnívá, že elity lid nepotřebují, protože jsou Bohem povolány, aby nad lidem vládly jako otec nad svými dětmi, není demokrat.

A tahle příšerná a totálně ujetá filozofie, naprosto nekompatibilní s konceptem svobodné společnosti, pozvolna vstupuje i na digitální hřiště. Chovanci ústavu občas sdílejí věci, které by neměli. Občas na sociálním pískovišti na sebe pokřikují nehezká slovíčka a házejí na sebe písek. A protože stát má málo soudružek učitelek, deleguje povinnost zajistit slušné chování na správce pískoviště, protože když mateřská škola nemá dost kádrů, někdo děti hlídat musí.

Proč je internetová divočina bez regulací dobrá věc?

Vypadá to komicky, ale je to pravda. Většina normálních lidí trolly ignoruje a bere to jako normální část lidské společnosti. Svým způsobem jde o důkaz vítězství přístupností moderních technologií, protože pokud je můžou používat i hlupáci, může je používat naprosto každý. Ten, kdo je hrubě nespokojen, si může stěžovat u správce služby, případně oslovit Policii, aby řešila případy pomluv a šikany. V některých případech totiž opravdu účastníci internetové hádky překročí hranici a prosté metání trusu vylepší ještě o něco dalšího, například že svého protivníka zaregistrují do erotické internetové seznamky.

Proč je internetová divočina bez regulací dobrá věc?

Člověk by řekl, že toto by mělo stačit, že přirozená evoluce, tažená podobnými kauzami, sama vytvoří pravidla přijatelného a nepřijatelného. Počátky internetu byly spojené s minimální regulací. Internet byl zpočátku tak volný, že v něm neexistoval ani dark web: Podivní jedinci, kteří diskutovali o tom, jak se nechat najmout do privátní armády, diskuse o drogách a pedofilní diskusní fóra byla součástí normálních diskusních serverů.

S postupem doby docházelo k tomu, že podobné skupiny lidí podobně jako v reálu mizely do internetového podsvětí, zatímco i platformy jako YouTube či Facebook prožívaly přirozenou evoluci, kde docházelo k trojstrannému vyjasňování pravidel mezi provozovatelem platformy, jejími tvůrci a zadavateli reklamy, kteří to celé živí. K tomuto procesu došlo bez externí regulace a samo o sobě to vede platformu určitým směrem.

Problémem jsou nátlakové skupiny, které prosazují do regulace ideologii, jako například zakázaná slova, zakázané politické postoje a podobně. V mnoha případech se vylévá z vany s vodou i dítě a jde se až za hranu toho, co by bylo nutné, z defenzivní regulace se to mění na ofenzivní regulaci, kde se obrana proti extrémismu mění v nástroj pro aktivisty, kteří prosazují „ty správně extrémní“ postoje. Problém nastane v okamžiku, kdy získají dost politické moci na to, aby mohli umlčet ty druhé.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
100 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 47.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.