Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Strach a hnus věku digitálního: Jaké zlo přinesla technologie?
Strach a hnus věku digitálního: Jaké zlo přinesla technologie?
autor: Michal Rybka , publikováno 26.5.2018
Strach a hnus věku digitálního: Jaké zlo přinesla technologie?

Původně jsem plánoval podumat nad zkázou a panikou, které přinesla právě nastupující direktiva GDPR, ale na to je ještě příliš brzy. Využiji ale této příležitosti k tomu, abych vznesl obecnou úvahu o tom, jak funguje strach a panika v digitálním věku.


Prokrastinace

Prokrastinace je silně spojená s digitálními technologiemi proto, že nabízí jednoduchý přístup k čemukoliv. Situace, že „se rozhodnete pouze podívat na pár YouTube videí“ a skončíte v jednu v noci u něčeho naprosto obskurního, není nijak zvláštní.  V tomto směru je hodně toxický právě YouTube, Instagram a Facebook, které mají tendenci sypat do feedu přesně to, co by se vám mělo líbit.

Prokrastinace je mrcha – a zná ji asi každý. Návodů, jak ji překonat je hodně, obvykle jsou založené na rozsekání úkolů na menší kousky a řízeném odnětí si digitálních hraček, které používáte jen za odměnu a jen po omezený čas. Jeden z návodů jak na prokrastinaci jsem objevil při prokrastinaci během psaní tohoto textu: How You Can Stop Procrastinating Forever

Asi největší problém s digitálními technologiemi je právě v jednoduchosti odpoutání pozornosti. Pokud jste připojení na internet se všemi jeho super službami, informacemi a zábavami, je těžké soustředit se a neodtrhnout – zvlášť když na vás notifikace přímo prší. Moje rada? Dočasně přejít do offlinu.

Informační přetížení

Informační přetížení neboli nadinformace je problém, který nastává v okamžiku, kdy je člověk zavalen přehnaně velkým množstvím informací, které ho paralyzují a znemožňují mu rychle se rozhodnout. Pokud zadáte do Google slovo „odboj“, dostanete zhruba půl milionu výsledků, jenž jsou seřazeny podle toho, co Google považuje za relevantní. 

To vede jednak k fenoménu informačních bublin (viz dále), ale hlavně k tomu, že pokud chcete ověřovat informační zdroje, znamená to stále pokračovat dále, zužovat hledání, posuzovat jejich relevanci a konzistenci a podobně. Pokud se potřebujete rychle rozhodnout, většinou vám stačí menší množství kvalitních informačních zdrojů – jenomže internet vás doslova zavalí směsicí všeho možného. Pokud narazíte na nekonzistence, můžete se je pokusit rozřešit pomocí dalších zdrojů, což vás vede k dalším informacím a dalším inkonzistencím a nakonec k úplné informační paralýze. Jednoduše řečeno – nejste se schopní rozhodnout či dodělat práci, jelikož toho je prostě moc a nedává to dohromady smysl.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
96 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 46.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.