Fake news o fake news
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Fake news o fake news

Fake news o fake news | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

7. 4. 2018 03:00 319

Seznam kapitol

1. Staré jako lidstvo samo 2. Ideologická agenda 3. Neověřování si zdrojů 4. Zvětšení / zkreslení / omyl / vtip a další zločiny editora 5.  Všichni lžou

Fake news jsou zajímavý fenomén – už je proto, že samotný pojem „fake news“ představuje fake news. Snaží se evokovat dojem, že se díváte na něco nového a hrozivého, ačkoliv jde o běžnou propagandu, kterou najdeme v carském Rusku, v předrevoluční Francii, ve starém Egyptě – a dost možná už na samotných počátcích lidské společnosti.

Reklama

Zvětšení / zkreslení / omyl / vtip a další zločiny editora

Na webu časopisu Vesmír se nedávno objevil článek „Tak trochu si zapřehánět“, který popisuje kauzu chemika Ronalda Breslowa. Tomu se podařilo na konci vědeckého článku o homochiralitě molekul aminokyselin, cukrů a nukleosidů zažertovat na téma existence inteligentních dinosaurů. Problém byl v tom, že tiskové oddělení Americké chemické společnosti z vtipu udělalo tiskovou zprávu, kterou od sebe začala přejímat světová média. Náhle se žert na konci textu proměnil ve zprávu samu o sobě, což opravdu nebyl původní úmysl autora.

Fake news o fake news
i Zdroj: PCTuning.cz

S tím, jak klesají prodeje tiskovin a jak si lidé navykají na zkratkovou formu informací, zároveň roste snaha editorů o poutavější titulky (i za cenu jejich faktické nepravdivosti) a zároveň se lidé soustředí pouze na titulky, abstrakty a začátky článků. Zatímco dříve byly nesmyslně eskalované titulky fenoménem bulváru, který se snažil šokujícím nadpisem na titulce zaujmout potenciální kupce a prodat výtisk, dnes se tento jev objevuje stále častěji i u médií vnímaných jako seriózní. V podstatě jde o analog clickbaitu, tedy snahu připoutat diváka či čtenáře co nejfantasknějším tvrzením, které se buď v textu nevyskytuje vůbec, nebo v jiném kontextu, jako vtip, zcela okrajově a podobně. Pokud vychází čtenář jen z titulku, může mít velice zkreslenou představu o tom, o čem článek vlastně je – a není to jenom chyba čtenáře, tohle je do značné míry chyba editora.

Kognitivní zkreslení

Přestože se lidé domnívají, že se rozhodují racionálně, existuje obrovské množství nesprávných myšlenkových procesů, které používáme proto, že jsou užitečné. Na blogu Josefa Štěpánka například najdeme seznam téměř šedesáti známých kognitivních zkreslení, převzatých původně z Business Insideru.

Je ovšem chyba domnívat se, že kognitivní zkreslení je vždy chyba. Velké množství iracionálních kognitivních procesů má velmi dobrý evoluční smysl, protože jde zkrátka o generacemi prověřené zjednodušení. Kupříkladu stádový efekt, kdy děláte to samé, co dělají ostatní: Když vyjdete na ulici a uvidíte, že všichni běží jedním směrem, tak se k nim přidáte, i když netušíte, co se děje. Evolučně je ověřené, že je statisticky lepší pohybovat se s hejnem než proti němu. Stádo vám jednak samo poskytuje ochranu samo o sobě a navíc vám dovoluje pohybovat se od predátora, ačkoliv ho sami nevidíte. Existence tohoto jevu zkrátka dává smysl.

Je zajímavé, že evolučně výhodné můžou být i zdánlivě opačná zkreslení: Přehnaný optimismus zvyšuje vaše šance na potomky a vede vás k riskantnímu chování (například k objevování nových území), zatímco přehnaný pesimismus snižuje rizikovost vašeho chování a zvyšuje vaše šance přežití. Zdánlivý rozpor v těchto strategiích rozporem není, evoluce testuje všechny možné strategie najednou a ony se pak v populaci ustálí v poměru, který odpovídá jejich efektivitě.

To, co je důležité, je připustit si, že je normální, že se nerozhodujete zcela racionálně, i když jde o efekty, které vaše vnímání zkreslují. Podstatné je, že když o nich víte, můžete buď sami manipulovat ostatními anebo si uvědomit, že se vás někdo pokouší manipulovat. Jedním z často využívaných efektů je reaktance, tedy vaše snaha dělat pravý opak toho, co vám někdo nařizuje: To si každý pamatuje z varování před olizováním zábradlí z Obecné školy. Super intenzivní propaganda se tak podle psychologických pravidel může obrátit proti jejímu autorovi, o čemž se například v posledních volbách přesvědčily strany, které vedly tak intenzivní negativní kampaně, že byly nakonec rády, že se vůbec dostaly do Parlamentu.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama