Fake news o fake news
autor: Michal Rybka , publikováno 7.4.2018
Fake news o fake news

Fake news jsou zajímavý fenomén – už je proto, že samotný pojem „fake news“ představuje fake news. Snaží se evokovat dojem, že se díváte na něco nového a hrozivého, ačkoliv jde o běžnou propagandu, kterou najdeme v carském Rusku, v předrevoluční Francii, ve starém Egyptě – a dost možná už na samotných počátcích lidské společnosti.


Ideologická agenda

Když se mluví o fake news, obvykle se myslí aktivní agenda, tedy úmyslné šíření nepravd. Ideologická agenda ale nevyžaduje lhaní, stačí jenom manipulace s realitou v tom smyslu, že některé zprávy úmyslně vyzvedáváte a zdůrazňujete, jiné potlačujete či vynecháváte anebo je odsouváte. Tato forma manipulace není lež jako taková, je to pouze manipulace s percepcí reality.

Do stejné kategorie patří manipulace s fakty, jako je například editování fotografií či práce se záběrem, kdy lze stejnou událost zabrat z více úhlů a vytvořit tak představu, že například demonstrace měla podstatně více anebo naopak podstatně méně účastníků než ve skutečnosti. Zajímavým případem bylo Mashable a jeho zveřejnění fotografie Nasim Aghdam, která zaútočila na centrálu YouTube. Zveřejněná fotografie byla upravena tak, že navozovala iluzi, že útočnice byla bílá – fotografie byla zesvětlena a barva očí byla změněna z hnědých na zelenou. Autor článku později tvrdil, že toto byla fotografie, kterou získal z Instagramu útočnice, ale jak ve svém videu poznamenal Tim Pool, buď šlo o úmyslnou manipulaci anebo vyložené novinářské lemplovství, protože při prohledávání fotografií pomocí Google vyšla pouze jedna fotografie jako světlá, z ostatních bylo patrné, že útočnice byla podstatně tmavější.

Zkreslování reality podobnými úpravami materiálů či preferenčním vybíráním zpráv je podstatně zákeřnější než čisté lži, protože médium zkreslující realitu nelze napadnout na základě něčeho, co nezveřejní. Velkým problémem je ale to, že právě absence některých zpráv vytváří atmosféru nedůvěry vůči médiím a tedy živný prostor pro šíření fake news. Zdrojům, které šíří lži, pak stačí míchat lži vedle „skutečných zpráv, o kterých se nemluví“ a tím získávají kredibilitu.

V době, kdy byly informační kanály exkluzivní, nebylo možné snadno poznat, že média něco zamlčují anebo že lžou. Občan, jehož horizont byl omezený na domov a práci, neměl s čím konfrontovat oficiální zprávy. To do značné míry padlo s možností cestování a hlavně příchodem internetu, kde jsou čtenáři limitováni hlavně jazykově, ne fakticky. Dnes máme informační pluralitu a exkluzivní přístup k informacím nikdo nekontroluje, což je často prohlašováno tradičními médii za problém, a proto se snaží v poslední době o kontrolu informačních toků. Řada zemí se snaží implementovat cenzuru internetu, která je nutnou podmínkou pro to, aby jejich oficiální propaganda fungovala.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
105 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 48.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.