Digitální distribuce: jablíčka z uzavřené zahrádky? | Kapitola 4

PC stále ještě podporuje koncept instalace „zastaralých“ verzí softwaru, nové centrální distribuční systémy ne. Takže pokud vám něco fungovalo a fungovat přestalo, máte smůlu, běžte si hrát na dvorek. Problém je v tom, že u centralizovaného distribučního systému často nemůžete jednoduše říct „fuck off“ na snahu vnutit vám update. U svého iPhone 6 kupříkladu vědomě nechci update na iOS 11, protože s ním nejedou některé mé oblíbené hry – ale neexistuje jednoduchý způsob, jak tento update zakázat.

Možná si pamatujete na HumancentiPad ze South Parku, který se točí kolem toho, že lidi nečtou smluvní EULA podmínky. Steve Jobs tam vyšiluje z toho, „že to pořád neumí číst“ a autoři konstruují fiktivní realitu, kde děti na hřišti tvrdí, že smluvní podmínky čtou.

To je ale nesmysl, protože ve skutečnosti neexistuje způsob, jak odmítnout update operačního systému od Apple – ne jednoduše. Není to tak, že by vám Apple nabídl update a vy jste ho odmítli, on vám dá pouze možnost instalovat update nyní Anebo později. „Neupdatovat“ znamená odložit update, přejít do správy paměti a update smazat, protože Apple s updatem otravuje víc, než když hladová kočka žebrá o kus šunky. Žádný trvalý způsob, jak update odmítnout, není – můžete ho jen a pouze stále dokola mazat. Je to jako v pekle: Buď budete neustále bojovat – Anebo se vzdáte a dostanete „ten nejlepší a nejnovější zážitek“, se kterým budete povinně spokojeni.

Centrální distribuční systém znamená, že váš stroj už není váš, že je vlastně řízen logikou vlastníka distribučního systému. Chcete si jen chvíli zahrát hru? Smůla, Steam vám před spuštěním hry vnutí stažení patchu – a je mu jedno, jak je velký. A to ani nemluvím o společnostech, které jsou tak hodné, že vám bez trvalého online připojení ani nespustí zakoupenou hru! Samozřejmě, to je opatření tak šikanózní, že by se tím měly úřady zabývat, ale nezabývají se, jelikož mají jiné věci na práci anebo tak něco.

Ve skutečnosti existují mnohem horší případy, jako je schopnost odebrat bez vašeho souhlasu obsah z vašeho zařízení. Asi nejznámější a nejtrapnější případ nastal v roce 2009, kdy Amazon vymazal ze čteček Kindle Orwellovy knihy „1984“ a „Farma zvířat“.

Šlo o to, že tyto knihy byly do obchodu přidány společností, která na ně neměla práva. Automatická retrakce obsahu si ale jenom stěží mohla vybrat horší knihy - „1984“ pojednává o totalitě a o vševědoucím Velkém Bratrovi, takže retrakce knih vyvolala opravdu velkou negativní reakci, prakticky potvrzující to, o čem George Orwell psal. I Amazon sám musel uznat, že smazat knihy zákazníkům, kteří za ně v dobré víře zaplatili, byla setsakra špatná idea.

To, co neprojde jinde, ale u Apple projde v pohodě. Apple využívá sílu svého uzavřeného ekosystému k tomu, aby si dělal se svým zákazníkem v podstatě cokoliv, co se mu zamane a to způsobem, který se mu zamane. Vše, co jako zákazníci Apple můžete dělat, je vyjadřovat souhlas, protože nemáte žádnou jinou volbu. Apple svého monopolu zneužívá tak obscénním způsobem, že naprosto nechápu, proč už se do něj dávno nepustily antimonopolní úřady.