Invasion! – největší akce všech dob | Kapitola 3
Seznam kapitol
Sedím s partou kamarádů na letišti v Ruzyni. Salónek jedné z tamních restaurací poskytuje příjemné útočiště. Naše oči se zvedají ke dveřím, ve kterých se objeví on: Legenda, bývalý velitel stíhacího letectva a snad nejslavnější český poválečný pilot – plk. Václav Vašek. O několik hodin později se na nás podívá a říká: „To, co jste mi právě ukázali, to bylo více promakané než cvičení NATO“.
Jiříčku… něco bych potřeboval…
Léto toho roku 2011 bylo opravdu parné a mé tehdejší zaměstnání nudné. Oživením pracovního stereotypu byla snad pouze výplata, která občas chodila a občas také ne. Přítelkyni jsem už a ještě neměl a na poli druhoválečného virtuálního létání jsem už dávno dosáhl úplně všeho. Pokud jsem měl najít motivaci sám pro sebe, musel jsem přijít s něčím, co mě samotného naplní a vnitřně ve zdravém slova smyslu uspokojí.
Hned to odpoledne, kdy jsem Valherovi akci potvrdil, tak jsem se začal shánět po lidech, se kterými jsme velké akce organizovali v minulosti. Jenže náš oblíbený simulátor IL-2 Šturmovik už pomalu vycházel z módy a řada dříve tak aktivních lidí takříkajíc nazula papuče. Zajímalo by mě, jak se Jiříček tvářil, když jsem mu po několikaměsíční odmlce zavolal a ptal jsem se ho, jestli by teď na mě měl zhruba čtvrt roku času. A volal jsem dalším, rozvážnému veliteli Rampovi, informacemi vždy nabité formaci Farky, Podrs a Werner, tvůrci map jménem Tjurma. Ke všemu svolnému „mission designérovi“ Valherovi se přihlásil spolehlivý Lekk. Bylo by ošklivé a nevhodné opomenout programátorské komando mágů a IT gurů Falkona, Darktaťku, MaPa a Schmouddleho. Nadšený fotograf Jimík se pustil do oficiálního plakátu a jeden z největších tvůrců videí z leteckých simulátorů, Doktorkop, se měl postarat o trailer. Pak už zbývalo oslovit jen historika Petra Michálka, aby mi stručně (do 50 stran) popsal dění v Normandii k datu, kdy bylo dostatečně hezké počasí, abychom se mohli s kluky na nebi náležitě rozšoupnout.
Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se obklopil tak vynikajícími lidmi, jakými byli výše uvedení. Akce, do které se o čtvrt roku později vznese téměř 300 pilotů, se měla stát tím největším, co se kdy odehrálo nejen v naší české kotlině, ale na celém světě. Všichni kluci do jednoho věděli, že to, co připravujeme, bude velkolepé a že to od každého z nich bude vyžadovat práci na téměř plný úvazek (tzn. o víkendech a o nocích). Ostatně těch skoro tisíc emailů, co jsem za ty tři měsíce rozeslal, hovoří samo za sebe.