FORZA Motorsport 7 – závodní podzim pokračuje | Kapitola 3
Seznam kapitol
Grazie ragazzi, Forza Ferrari! A do toho radostné, snad až frenetické vískání, kroucení volantem a neskrývaný výbuch štěstí. Slyšeli jste někdy závodníka formule 1, Sebastiana Vettela, v kokpitu svého vozu oslavovat vítězství? Tak přesně takhle to probíhá. Jaká je ale ona hra, která si z věty „Díky chlapci, do toho Ferrari!“ vzala právě ono „Do toho“?
Fantastická grafika
Forza se chlubí podporou DirectX 12, což, jak mě jeden kolega pozdě upozornil, způsobí značné problémy s típáním obrázků přes fraps. Má to i pozitivní důsledky. Tak předně pokud Project Cars i F1 2017 vypadají nějak, tak Forza vypadá nějak lépe. Práce se světlem, nádherné detailní objekty nejen interiérů a exteriérů aut, ale i tratě a jejího okolí. To vše je opět o něco dále a zanechává za sebou veškerou současnou konkurenci. Ne, pořád to nevypadá jako záznam z televize, nebo fotografie od Jiřího Křenka, ale vizuální zpracování je velmi působivé. Pokud navíc připustíme, že Forza umí velmi hezky zobrazit i střídání dne a noci, stejně jako změnu povětrnostních podmínek, získáme současného grafického krále závodění jako takového. Hudba mě naopak za srdce nechytla, to se nemůže rovnat Project Cars 2.
Závodění? Jednoduché, ale ne příliš akční.
Jak již bylo naznačeno dříve. Kvalifikace se nekoná. Prostě a jednoduše vás to šoupne někam do pole a závodníku, snaž se. Animací není mnoho a lze je přeskočit mezerníkem. Stále jsem si říkal, že se asi vše podřizuje tomu skvělému jízdnímu prožitku, který mě čeká, ale ono nic. Když jsem nastavil realitu na maximum, tak jsem pořád měl jakési vnitřní nutkání hledat „více hardcore“ nastavení. Marně. Závody ve Forze jsou jednoduché. Neočekávejte nějaké jemné vibrace od asfaltu, pohopsávání po obrubnících, superzákeřnou trávu a občasný kačírkový konec. Vím, že jsem měl výhrady k chování v Project Cars při nižších rychlostech a k brzdění obecně. Pokud jsem ale tam jen zdvihal varovně prst, tak zde je všechno úplně v háji? Ale proč by mělo? To přece není správné. Vezmu si Porsche a chová se jako zadokolka. Vezmu si Audi Quattro a chová se jako 4×4. Pak si vezmu Golfa a hned mám auto s charakteristikami předokolky. Vjedu na trávu a adheze se sníží, narazím-li do něčeho, tak se odrazím. Jedu pomalu? Auto mechanicky dobře sedí. Zrychlím? Auto sedí hůře. Utrhnu-li všechna kola v zatáčce, tak jdu do nekontrolovaného smyku. Ono totiž není zásadně špatně vlastně nic. Jen z těch aut necítíte absolutně žádnou duši. Pokud se v Assetto Corsa chová Alfa Romeo a FIAT 500 naprosto odlišně, tak zde drobné nuance vůbec nejsou. Jízdní model není špatný, ale je na úrovni sedmnáct let starého Need For Speed 5 (mimochodem mého nejoblíbenějšího dílu této série). Snad ani největší optimista si nemůže ani na okamžik myslet, že sedí v opravdovém Ferrari, BMW či Chevroletu. Všechno se chová natolik podobně a sterilně, že závodníci simulace jen zvednou bradu a s pohrdáním se otočí na podpatku.
Samotné závodění je fajn. Zvláště AI mi byla sympatická, kdy občas některý z jezdců probrzdil, nebo provedl jinou lidskou chybu tak často viděnou při reálných závodech a tam málo interpretovanou v jakékoliv hře. Nad tratí létají vrtulníky i letadla, okolní trati žije. Jenže ujedete pět kol a postupujete zase jinam. Za půl hodiny prosvištíte třemi destinacemi za různých a přesto podobných podmínek. Nějaké střídání počasí také příliš rozptýlení nepřinese. Jeho dopad na jízdní vlastnosti je vlažnější, než u PC2 (a to jsem je v tomto směru také kritizoval). Nechápejte to tak, že třeba déšť by představoval jen jakési pozlátko. Tak to není. Ale rozdíl mezi suchou a mokrou vozovkou je ve skutečnosti mnohem větší, než jak je interpretován zde.
Vaši soupeři do vás i do sebe vzájemně občas strčí a vám to dává pocit určité živosti. Necítíte se, že všichni jedou nutně proti vám. Obtížnost lze navíc celkem příjemně škálovat od úrovně „a tohle se jmenuje volant“ až po úroveň „takhle dobře se s tím točit nikdy nenaučím“. Damage model je dostatečný, ale opět velmi jednoduchý.
Nemohu ale bohužel nezmínit návštěvy boxů. Při vjezdu do boxové uličky se objeví jakási tabulka přes celou obrazovku, na které vidíte, kdo je kde…a to je tak všechno. Naprosto odfláknuté a bez atmosféry. Škoda.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
