Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak blízko je opravdová umělá inteligence?
Jak blízko je opravdová umělá inteligence?
autor: Michal Rybka , publikováno 13.10.2017
Jak blízko je opravdová umělá inteligence?

O umělou inteligenci se snaží počítačová věda od svých samotných začátků. Vždy se objevil nějaký módní směr, jako funkcionální programovací jazyky, expertní systémy, automatické klasifikátory či neuronové sítě. A vždy se po čase narazilo na limity, které ta či ona metoda přináší, na scestí, na které může zajít. Jak blízko je skutečná umělá inteligence?


Přestože Tesla pilně pracuje na autonomním řízení pro auta, patří Elon Musk mezi nejvýraznější kritiky AI a dokonce označil umělou inteligenci za „největší riziko, kterému čelíme jako civilizace“. Osobně bych řekl, že tu máme větší rizika, jako je výbuch supervulkánu (se kterým těžko co naděláme), příchod supernemoci (kterou sice zvládneme, ale nebude to legrace) anebo „krátké zatmění rozumu“, které by vedlo k jaderné přestřelce.

Musk upozorňuje na to, že problém s AI spočívá v tom, že bude mít přístup k obrovskému množství informací a začít z toho vyvozovat závěry, které z hlediska AI mají sice logické opodstatnění, ale pro lidi jsou eticky neakceptovatelné. Například z dat vyvodí, že lidi, kteří málo chodí, jsou nemocnější, a proto jim navýší zdravotní pojištění. V podstatě jde o obavu, že AI objeví v datech vazby, které sice existují, ale nejsou společensky přijatelné. Pak se uvažování AI dostane do konfliktu se společenskými hodnotami – a kdo ví, jak taková kolize dopadne.

Panuje obava, že by AI mohla převážit a začít „nutit dělat lidi dobré věci“, tedy sama tvořit etické normy. Občas je tato obava obohacena ještě o žertovný gender prvek, že „v AI pracují převážně bílí muži a umělá inteligence by mohla odrážet jejich postoje“. Osobně bych řekl, že pokud bude AI skutečně autonomní, bude jí jedno, kdo ji stvořil, prostě si bude myslet sama za sebe.

Musk není sám, podobné obavy vyjádřil i Bill Gates a Stephen Hawking. Oponenti těchto varovných názorů zdůrazňují, že problém není v AI jako takové, ale v tom, jak bude využita, jak bude zapojena do fungování lidské společnosti. Problém vidí v umělé zbraňové inteligenci anebo v tom, že AI bude určovat strategii fungování korporací. Tedy, pokud se vrátíme k příkladu s pojištěním, AI navrhne, že by se lenochům měly navýšit platby a pojišťovna na to bude reagovat tak, že nařídí pojištěncům povinné sledování pohybové aktivity a automatické navýšení záloh, jestli nebudou poslouchat. Něco jako Aktivita, kterou už dnes máte v telefonu, ale s právními a finančními důsledky.

Tak bychom se dostali do světa, trochu připomínajícího film „Colossus: The Forbin Project“ (1970). AI vymýšlí nejlepší možný svět pro lidi, lidi poslouchají.

Náznaky podobných vizí najdeme i v jiných filmech, jako je například Alien (1979), kde řídící počítač Nostroma, The Mother, změní letovou dráhu a v podstatě nařídí posádce, aby se šla podívat na mimozemskou ztroskotanou loď, přičemž má tajnou agendu, spočívající v tom, že má zajistit vzorky. V případě Vetřelce tu máme samozřejmě „zlou korporaci“, která efektivně dala volné ruce AI, aby se operativně rozhodovala i mimo zájmy lidské posádky.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
81 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 36.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.