Dishonored: Death of the Outsider - krysy znají vaše tajemství! | Kapitola 4
Seznam kapitol
Špinavé, krysami zamořené město, kde smrt číhá na každém kroku, už zase láká k návštěvě. Jmenuje se Karnaca a svoje stopy tu zanechal i slavný Corvo a jeho dcera. Jedna z nejlepších her minulého roku se rozrostla o samostatně stojící dobrodružství, v němž se ujmete nového hrdiny, respektive hrdinky...
Jak už jsem napsala, Dishonored: Death of the Outsider opět vyniká naprosto skvělou variabilitou. Na každém kroku najdete několik možností postupu, takže když jsou třeba zamčené dveře, můžete ukrást klíč, zaplatit zloději, který vám otevře i bez něj, nebo zvolit jinou cestu, třeba přes balkony a oknem, nebo výtahem nebo nějakým jiným způsobem, kterých je k dispozici vždy alespoň pět.
Variabilita se přitom týká venkovních prostranství i vnitřních misí, které se zde střídají se železnou pravidelností – vždycky prosvištíte městem až na místo určení a vlezete do budovy. Pokud se jedná o místo pro misi, hra se načte a vy pokračujete v tažení. K dispozici jsou ovšem i volně přístupné budovy, kde můžete šmejdit a hledat potřebné věci a perky nebo informace o vašem okolí.
Volně přístupných bytů a místností je docela dost. Každý takový byt je navíc něčím osobitý, jenže po návštěvě třetího bytu vám to stejně asi všechno splyne. Detailů zkrátka ještě není tolik, abyste si připadali jako ve skutečném světě.
Na čem tvůrci docela zapracovali, jsou takové ty nahodilé situace, kdy se například porouchá vozík bohaté paničky, u nějž se pak naklání policajti a snaží se jí pomoci, jenže ani tady to není úplně ideální. Až kolem tohoto výjevu půjdete potřetí, tak to na vás bude působit spíše archaicky.
Grafika Dishonored: Death of the Outsider je stejná jako grafika v Dishonored 2. Nezměnilo se asi opravdu nic. Stejné barevné filtry, stejné rozlišení a stejné detaily. A stejně obhroublé animace při zabíjení nepřátel, což se dá stejně dobře považovat za nedostatek jako za umělecký záměr.
Hardwarové nároky Dishonored: Death of the Outsider jsou stejné, jako hardwarové nároky Dishonored 2.
Zpočátku jsme měla problémy se spuštěním hry. Po dvojkliku jsem čekala a čekala a ono se nic nedělo, až jsem se vydala na Steam, kde mě hra ujistila o tom, že už je spuštěná. A když už jsem dělala úplně něco jiného s tím, že počítač později restartuji, tak se z ničeho nic spustila.
Další spuštění bylo mnohem kurióznější. Po dvojkliku se mi hra nespustila, tak jsem se rozhodla počítač restartovat. A když počítač znovu naběhl, tak se mi hra sama zapnula. Vážně si nevymýšlím!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
