Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií
Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií
autor: Michal Rybka , publikováno 13.5.2017
Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií

Warren Buffett, nejvýznamnější z investičních self made-manů, se pozvolna chystá předat své finanční impérium. HBO připravilo fascinující dokument, v němž Buffett rekapituluje svůj život a popisuje svůj pohled na svět. Je to pohled, který chápu a dává smysl – a tak strašně se liší od světa moderních technologií, které jeho vidění světa neodpovídají.


Paradox je v tom, že základní technologie bitcoinu se vůbec netýká peněz, ale že jde o proces bezpečného distribuovaného ověřování záznamů, na což civilisty zrovna nenalákáte. Bitcoin je jednom jednou z aplikací – a to možná vcelku okrajovou. Inherentním paradoxem je to, že si uživatelé od bitcoinu slibují hlavně anonymitu, což je v přímém protikladu s blockchainem, který nabízí naopak naprostou transparentnost a nezměnitelnost záznamu transakcích. Anonymita bitcoinu je v tom, že nevíte, kdo vlastní který účet, transakce každého účtu jsou dohledatelné – proto se označuje jako pseudonymní, ne anonymní nástroj.

Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií

Dobrou otázkou tedy je, kde se bere reálná hodnota bitcoinu, co ovlivňuje jeho cenu. Jeden z poněkud sžíravých názorů, který komentoval výkyvy hodnoty bitcoinu v závislosti na postojích čínské vlády, říkal, že bitcoin je vlastně čínskou měnou. Číňané nakupují – cena roste. Číňané ho nakupovat nesmí – cena klesá. Celé je to čistě o nabídce a poptávce: Bitcoin, podobně jako jiné bona fide měny, nemá žádnou intristickou hodnotu, jeho vnímaná hodnota je založena na tom, jak jednoduše ho můžete vyměnit a jaké výhody to přináší.

Osobně vidím dva hlavní reálné faktory, které vytváří jeho hodnotu:

  • 1) Množství lidí, kteří mají zájem o směnný nástroj, který nekontroluje stát a vnímají ho jako anonymní.
  • 2) Množství lidí, kteří spekulují na to, že existuje dost lidí první ho druhu a na to, že jejich počet bude i nadále růst, čímž poroste i hodnota takového směnného nástroje.

Problém je v tom, že všechno se může doslova den ze dne změnit. Stačí, aby Čína zakázala občanům používat kryptoměny, EU nařídila povinnost identifikovat transakce anebo USA zakázaly používání kryptoměn úplně, protože se, co já vím, třeba dají použít k financování terorismu. Pak se poptávka obratem změní a vše se prudce pohne, z čehož můžou těžit spekulanti, ale těžko klasický konzervativní investor. Ostatně se kurzy kryptoměn pohybují sem a tam opravdu divoce, takže se jim konzervativní instituce vyhýbají. Časní spekulanti na bitcoinu vydělali, lze odhadovat, že jeho hodnota s časem poroste, ale nelze vyloučit, že se něco stane a celá párty skončí.

Tohle je reálné riziko, protože někteří politici perlí na téma zákazu kryptografie obecně – a jak se opakovaně ukazuje, neexistuje dost stupidní nápad na to, aby se ho nějaký politik nepokusil prosadit. A zrovna u kryptoměn jsem přesvědčen, že až alespoň rámcově pochopí, o co tu jde, pokusí se to nějak „vyřešit“. Nápady zrušit oběživo a nahradit ho čistě digitálními penězi už tu jsou, protože „oběživo je ve vyspělých zemích přežitek a jediní, kdo z něho těží, jsou mafie, kriminálníci a podvodníci“. Zkrátka a době stát chce mít všechny transakce pod kontrolou – a když moderní stát vidí i hotovost jako problém, bude anonymní nebo pseudoanonymní kryptoměny vidět jako mnohem větší problém. A pak se je rozhodne zakousnout, což může udělat tím, že je postaví mimo zákon anebo se zakáže anonymní držení kryptoměn. Když bylo možné zavírat lidi za držení zlata, půjde to i s bitcoiny. Stačí jít po každém, kdo se pokusí bitcoiny přijímat anebo je prodávat – směnný nástroj, který nelze použít ke směně, je k ničemu.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
64 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 28.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.