Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií
Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií
autor: Michal Rybka , publikováno 13.5.2017
Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií

Warren Buffett, nejvýznamnější z investičních self made-manů, se pozvolna chystá předat své finanční impérium. HBO připravilo fascinující dokument, v němž Buffett rekapituluje svůj život a popisuje svůj pohled na svět. Je to pohled, který chápu a dává smysl – a tak strašně se liší od světa moderních technologií, které jeho vidění světa neodpovídají.


Zdá se, že turbulence jsou horší pro softwarové firmy, pro výrobce koncových produktů a pro technologické firmy poskytující služby. LinkedIn se propadl o třetinu předtím, než byl odkoupen Microsoftem. Zynga, miláček sociálních her nové generace, se propadla o 80 %. King Digital Entertainment, vlajková loď free-to-play her, šla na trh s valuací 7 miliard USD, ovšem valuace se rychle propadla o 2 miliardy a nakonec byla odkoupena vydavatelem Activison Blizzard za 5,9 miliardy USD, což mi na firmu, která v zásadě nabízí pouze předělávky her ze šestnáctibitů, připadá stále jako opravdu hodně.

To, co technologické firmy spojuje, je fakt, že jenom málo z nich přežije 30 let. Podle pravidel racionálního investování by tedy maximální cena za akcii měla být předpokládaná roční výnosnost krát třicet, v případě dodržení pravidla o nezbytné bezpečnostní rezervě spíš krát patnáct. Klasickým indikátorem popisujícím dobu, za kterou se akcie investorovi zaplatí, je P/E (Price to Earnings). Spousta dnešních technologických firem má P/E přes třicet, Facebook má 43. Krátkodobé výkyvy jsou normální, firmy čerstvě uvedené na trh, které jsou ve fázi prudké expanze, mají P/E i přes sto, ale vysoké P/E ukazuje na velký podíl spekulantů: Spekulant očekává růst ceny akcií, investor očekává pravidelné výnosy.

Pokud je firma ve ztrátě, může být P/E i záporné. Tak například Snapchat má tržní valuaci zhruba 24 miliard USD, ale za první čtvrtletí tohoto roku vykázal ztrátu 2,2 miliardy USD a jeho P/E se dostalo na -30, což v překladu udává, za kolik let přijdete o celou aktuální hodnotu akcie při pokračování tohoto trendu. Není divu, že se po zveřejnění výsledků Snapchatu propadla cena akcií o 20%.

Valuace technologických firem je obtížná, zvláště v případě, když jsou stále ve fázi investic, „spalují peníze investorů“ a mají malý anebo žádný profit. To neznamená, že firma nemá žádnou hodnotu: Má duševní vlastnictví, technologická řešení, svoje zákazníky, očekávaný model zisků v budoucnosti – a taky výhled na to, že firmu koupí někdo, komu se její technologie hodí do jejich vlastního podnikání, případně je koupí proto, aby je nekoupila jejich konkurence. Dále do toho spadají faktory jako prodej zaměstnaneckých akcií, kdy zaměstnanci konečně můžou prodat svůj podíl a pořádně se napakovat, což řada z nich udělá tak brzy, jak je to jen možné. Plus prodej podílů startupových investorů, které zajímají jenom investice do firem, které se ještě nedostaly na burzu, atd. atd. atd.

To vytváří poměrně komplexní model, od kterého se odvíjí odhadovaná valuace společnosti. Nutno podotknout, že i když ji chápete, může vám stejně připadat přemrštěná – asi jako když Facebook odkoupil Oculus Rift za 2 miliardy USD ještě před tím, než vznikl reálný produkt a vyřešily se otázky kolem autorských práv. Nakonec se ukázalo, že celková cena akvizice se blíží spíše 3 miliardám, což je opravdu pecka. Při odhadované valuaci Facebooku v úrovni 400 miliard USD je to méně než jedno procento... ale je to pořád docela dost za VR brýle, které vyrábějí i jiné firmy.

Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
64 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 28.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.