Jak se (ne)stát Warrenem Buffetem: o hodnotě technologií | Kapitola 2
Seznam kapitol
Warren Buffett, nejvýznamnější z investičních self made-manů, se pozvolna chystá předat své finanční impérium. HBO připravilo fascinující dokument, v němž Buffett rekapituluje svůj život a popisuje svůj pohled na svět. Je to pohled, který chápu a dává smysl – a tak strašně se liší od světa moderních technologií, které jeho vidění světa neodpovídají.
Graham ve svých knihách Security Analysis (1934) a The Intelligent Investor (1949) uvádí tři základní principy pro investování, které dávají perfektní smysl u tradičních firem.
1) Vždy investujte s dostatečnou bezpečnostní rezervou. Tato zásada říká, že byste měli vždy kupovat pod reálnou hodnotou cenného papíru. Pokud na tom není firma dobře, měli byste kupovat za cenu, která říká, že je na tom ještě hůř. Za přiměřenou cenu byste měli nakupovat tehdy, pokud je na tom skvěle – zkrátka vždy byste se měli zaměřit na podhodnocené papíry. Klasická metrika říká, že podhodnocená je ta firma, u které její aktiva překračují celkovou tržní kapitalizaci. Kdybyste nakoupili všechny její akcie, utratili byste méně, než jsou aktiva firmy. V případě, že byste firmu likvidovali a její aktiva rozprodali, stále na tom vyděláte.
2) Očekávejte pohyb cen a vydělávejte na nich. Tato zásada říká, že musíte být připraveni nejen na růst hodnoty papírů, ale i na jejich pokles. Pointa je v tom, že pokud investujete racionálně, neměli byste nikdy nakupovat předražené papíry ve chvílích tržní hysterie, ale využívat panického poklesu cen k dalším nákupům za předpokladu, že to dává racionální smysl. Graham doporučuje nakupovat papíry pravidelně, čímž se potlačují krátkodobé výkyvy v cenách a také se zaměřit na konzervativní nákupy jak akcií, tak dluhopisů, aby se diverzifikovala rizika. Naopak nedoporučuje zaměřovat se na pocitové spekulace, které vás mohou snadno svést na scestí.
3) Určete si svoji strategii, zda jste aktivní anebo pasivní investor. Pasivní investice se zaměřuje na konzervativní portfolio, ale nevyžaduje moc práce. Takové portfolio nevydělává moc, ale vydělává pořád. Aktivní spekulativní investice vyžaduje mnohem více informací a aktivity, ale může nabídnout vyšší výnosnost. Aktivní investor ale musí jednat rychleji a musí vědět, kdy „včas vystoupit z vlaku“.
Když se díváme na technologické firmy, je nutné konstatovat, že se těm tradičním moc nepodobají. Předně – nemáme žádný prediktor jejich budoucí úspěšnosti. To, že se firmě v minulosti dařilo, neznamená, že jejich další produkt nebude katastrofa. Klasickým příkladem, který můžu jmenovat, protože se na něj právě dívám, je aplikace Bloomberg pro iPad: Starší verze byly rychlé a přehledné, ta nová, kterou vám automaticky vnutí update, je zoufale pomalá a ergonomicky je to totální tragédie. V technologiích neexistuje něco jako nutný pohyb vpřed, když technologickým firmám rupne v hlavě, klidně se může objevit něco jako Windows 8. Nebo vám nahradí notebook se slušnou výměnnou baterkou za dražší ultrabook s nevýměnnou, která má pro změnu kratší výdrž. Nebo přijde nějaké další negativní „vylepšení“. Nikdy nevíte.
Technologie se podobají spíš módnímu průmyslu než něčemu, co vzniká s racionální rozvahou. Výrobci od sebe kopírují a přejímají trendy, ať už dávají racionální smysl anebo ne. Řada z nich se stane obětí inovátorského dilematu: Některé firmy zničí to, že nedokážou včas inovovat, jiné zase to, že inovují až moc. Někde se k moci dostane designérská klika, která kompletně zruinuje kdysi funkční a použitelný nástroj. Další firmy projdou radikální proměnou, zbaví se hardwarové divize, sloučí se s cloudovou firmou, přejdou z produktů na služby a podobně. Můžou se změnit tak zásadně, že je po pár letech nepoznáte.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
