Prey – převtělování v hrneček nikdy nebylo zábavnější | Kapitola 4
Seznam kapitol
Máte rádi hry s hutnou atmosférou, jako je Bioshock nebo System Shock? Tak to si tohle akční sci-fi zasazené do alternativní budoucnosti nesmíte nechat ujít. Prey se na velikány tohoto žánru odkazuje od začátku do konce. K tomu přidává i několik neokoukaných nápadů, třeba v úvodu zmiňované převtělování v hrneček.
Schopnost proměňovat se v hrneček ve skutečnosti není zase tak revoluční, jak by se mohlo zdát. V podstatě se jedná o vyšperkovanou možnost schovávání se ve skříních a pod postelemi. A tak je to prakticky se vším.
V Prey nenarazíte na nic, co by tu už dávno nebylo. Neustále se vám ale bude zdát, že prožíváte něco naprosto neobyčejného. Tvůrci totiž všechny doposud známé schopnosti a prvky dokázali precizně provázat a propůjčit jim tvář.
Tak například již zmiňované schopnosti a dovednosti. Nejsou tu jenom proto, aby si na nich tvůrci mohli vystavět reklamní kampaň. Každá schopnost je ve světě Prey logicky ukotvená. Kromě toho, že každý druh mimozemšťanů má svoje slabiny, které byste při jejich přemáhání měli pro své vlastní pohodlí použít (například mimici špatně snáší zbraň, která vystřeluje lepivé kuličky), tu máte také různé možnosti řešení.
Po vzoru například Dishonored vám Prey neurčuje, kudy máte jít a jak úkol řešit. K vašemu cíli obvykle vede několik cest a je jenom na vás, kterou si vyberete, respektive jak se k danému úkolu postavíte. Tím pádem se může stát, že si hrát místo přímého střetu s fantomy raději vybere, že se kolem nich nepozorován proplíží, případně že na ně místo přímého střetu nastraží past v podobě chodby se zalepeným východem, kam nastraží miny…
V jedné internetové diskuzi jsem náhodou narazila na stížnost, že Prey je prý úděsně repetitivní. A popravdě vůbec nevím, co tím dotyčný myslel. Tenhle člověk podle mě vůbec nepochopil, o čem Prey je. Protože zrovna „repetitivní“ je to poslední slovo, co mě při téhle hře mohlo napadnout.
Naprosto precizní provázání jednotlivých prvků a prostředí se týká také různých vzkazů. Pokud jste stejně jako já zvyklí sbírat je a číst je ve hrách jenom sporadicky, Prey vás dost možná šokuje. Vzkazy v Prey se vyplatí číst a to nejen kvůli tomu, že vám dokážou vysvětlit některé návaznosti, ale hlavně kvůli tomu, že v nich najdete velmi užitečné informace například co se týče vaší budoucí cesty, ale také kódy k sejfům, které ukrývají užitečné vybavení atd.
Návaznost vzkazů a samotného herního světa je v Prey asi nejlepší, jakou jsem kdy viděla. Ostatní hry by se z tohohle přístupu mohly poučit. Možná ještě příkladnější je ovšem celková nálada, nebo chcete-li atmosféra.