Odkud připlula Modrá velryba aneb tipy pro naši policii sesbírané
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Odkud připlula Modrá velryba aneb tipy pro naši policii sesbírané

Odkud připlula Modrá velryba aneb tipy pro naši policii sesbírané | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

28. 4. 2017 19:00 18

Seznam kapitol

1. Čiré zlo aneb internet filmový 2. Zážitkové hry 3. Kolektivně v prů... švihu 4. Japoská kultura, ale v Evropě? 5. Ruská stopa 6. Když se srazí virtuální a reálné

Na fenoménu Modré velryby není zajímavé to, že se objevil, ale jak dlouho trvalo, než se z mainstreamového hororového tématu stal živoucí internetový mem. Internet se totiž už roky ve filmu zobrazuje hlavně ve dvou kontextech: je tam nějaká stránka, kde sledujete skutečný snuff, anebo vražedná hra, která vás zabije, pokud se do ní zapojíte.

Reklama

Druhým modelem hororového žánru s nebezpečnou hrou je „zážitkový“, který popisuje případ, že protagonista nemusí hrát, ale nudí se a chce si vyzkoušet něco nového. Asi nejstarším příkladem podobného příběhu je dnes už klasická The Game (1997) s Michalem Douglasem, která popisuje tento příběh jednoduše: Bratr zatáhne znuděného a nepříjemného milionáře do hry, kdy mu někdo cizí zadává úkoly, které musí plnit. Tyhle úkoly jím manipulují a mají ho za úkol vylákat do nebezpečí a připravit ho o všechno. Samozřejmě, v The Game je to všechno jenom jako, ale jiné filmy podobný koncept dotahují dál.

Mnohem čistší thriller podobného ražení představuje hádankový Nemesis Game (2003). Hráč nedostává úkoly, ale hádanky, které ho posunují stále blíž k vysvětlení „skutečného smyslu existence“. Tento thriller je poměrně poučný, protože ukazuje narůstající rozkol mezi otcem-policistou, který se pokouší Nemesis Game řešit jako kriminální případ a jeho dcerou, která se hru naopak pokouší hrát. V podstatě odhaluje ten základní problém, který se za podobnými „hrami“ skrývá – totiž neschopnost mezigenerační komunikace. Na rozdíl od jiných thrillerů, které představují víceméně jenom zábavu, stojí tenhle polozapomenutý film za zhlédnutí a za zamyšlení. Podobně jako u The Game ani zde nehraje internet žádnou velkou roli, podstatnější je komunita, která za hrou stojí.

Jinou variantu „nebezpečného soutěžního žánru“ popisuje „vyřazovací soutěž“, kdy se účastníci shromáždí a plní úkoly na místě. Tento subžánr je ideově odvozený od detektivy Agáty Christie „And Then There Were None“ (1939), u nás „Deset malých černoušků“. Účastníci soutěže se sejdou na místě, které se nedá jednoduše opustit a postupně jsou vyřazováni (zabíjeni). V případě detektivky Agáty Christie jde o rafinovanou pomstu, v jiných thrillerech ale najdeme opravdové soutěže.

Tak například v poměrně starém filmu My Little Eye (2002) máme internetovou reality show, kdy jsou nudní účastníci zavření v izolovaném domě v divočině a nedělají zdánlivě nic. Jenom někteří se přitom zamýšlí nad tím, kdo by sledoval internetovou reality show, ve které se nic neděje. Ve zdařile eskalujícím thrilleru se zdá, že cílem organizátorů je na poslední chvíli proti sobě rozeštvat účastníky show a donutit je porušit podmínky, přičemž by všichni přišli o odměnu. Eskalace situace je založená na tom, že účastníci soutěže si jsou čím dál víc vědomi, že by měli ve vlastním zájmu dům opustit, ale konec soutěže a slíbená cena je tak blízko…

Explicitnější formu představuje thriller Would You Rather (2012), ve kterém se nemajetná sestra pokouší získat peníze pro svého bratra účastí ve vyřazovací hře, jejíž skutečnou podstatu odhalí až příliš pozdě. Zajímavostí je, že ve skupině najdeme bývalou pornoherečku Sashu Grey, která má na krku i další podobné thrillery z prostředí nebezpečného internetu, jako byl thriller Open Windows (2014) s Elijahem Woodem.

To je ovšem odlišný případ, nejde tam o hru založenou na plnění úkolů, ale o plnění úkolů, které zadává neznámý hacker chlapíkovi, stalkujícímu známou herečku. Model je podobný, hlavní hrdina je zapleten ze začátku do banálně vypadající situace, která eskaluje a nedává mu jinou možnost, než dělat to, co po něm hacker chce. Velmi podobný příběh najdeme ve třetí řadě fantastické britské scifi série Black Mirror (2016) – Shut Up and Dance. I zde máme motiv hry, kterou organizují neznámí hackeři a používají vydíratelné lidi jako svoje loutky.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama