Je kreativita pro korporace nebezpečná? | Kapitola 6
Seznam kapitol
Před pár dny zbankrotovala firma MadCatz, výrobce originálních periferií. Osudnou se jí stal výlet do nejistého světa software. Před patnácti lety se stalo něco podobného, ale opačného: Microsoft masivně utlumil svoje aktivity v oblasti vývoje hardware a soustředil se na „core business“. Bylo „vzdání se bláznivin“ něco, co Microsoft zachránilo?
Rozhodnutí ukončit neúspěšný projekt je správné. Alphabet (Google) je přímo legendární tím, jak nemilosrdně popravuje projekty, které se nestačí včas etablovat. Ukončení většiny experimentů Microsoftu bylo patrně správné. U mnoha projektů ani nevíme o jejich existenci, protože byly terminovány dřív, než se dostaly na veřejnost.
A to je ten druhý problém, někdy korporát prostě nemá nervy anebo vůli tlačit něco, co vlastně není úplně špatné. Něco, čeho se chopí malý startup – a pak s tím uspěje, takže se ho korporát potom snaží koupit, někdy předraženě a naprosto nerozumně. Jsou chvíle, kdy jen kroutíte hlavou nad částkami, které jsou korporace schopné vyklopit – dvě miliardy USD, které Facebook zaplatil za Oculus Rift, zvláště když se ukázalo, že to v praxi byly spíš tři miliardy.
A pak uvidíte to skutečné dilema: Pro korporace by bylo levnější financovat si vlastní výzkum a vývoj, ale nezřídka neví, co s tím. Podcení to (Xerox), finančně to přeženou, získají produkt, se kterým neví, co mají dělat. Některé to zničí. Jiné se rozhodnou s kreativitou neriskovat a případný úspěšný startup koupit – a pak se jim to třeba brutálně nevyplatí.
Pro korporace je kreativita prostě nebezpečná.
