DemonetizationGate aneb čí reklamy jíš, toho píseň zpívej?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek DemonetizationGate aneb čí reklamy jíš, toho píseň zpívej?

DemonetizationGate aneb čí reklamy jíš, toho píseň zpívej? | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

7. 4. 2017 03:00 51

Seznam kapitol

1. Mládeži nepřístupno 2. Když se řekne nevhodné video 3. Protagonisté 4. Konzumenti ubývají...
5. Musíš bejt machr... 6. Až to dojde i politikům 7. Jak vyhrát válku o konzumenty? 8. Pyrrhovo vítězství

YouTube má problém. Na jedné straně nechal vzniknout velkému množství youtubovských hvězd díky tomu, že je nijak nereguloval a platil je z reklamy, kterou nezřídka youtubeři sami pomlouvali. Na druhou stranu se zadavatelům reklamy přestává líbit, že se jejich reklamy objevují vedle obsahu, se kterým nesouhlasí.

Reklama

V posledních patnácti letech se svět dospělých a svět mladých úplně roztrhl, tyhle dvě skupiny si naprosto nerozumí. Na jedné straně zůstala tradiční média s pohledem konce 19. století, na straně druhé se vynořil svět Pána much, brutální, každý den znovu testovaný superbulvár, který si vytvořil vlastní pravidla, které ten tradiční svět prostě nechápe.

Jedním z takových pravidel je, že nezáleží na tom, jak jsi chytrý nebo hloupý, prostě se musíš vyjadřovat jako naprosto sebejistý machr – a to i v případech, že to nic obsahu nepřináší. Dokonalým příkladem je „Ochutnávka MRE 2“ od Rotha Welldena, což je pravděpodobně nejméně informovaná a objektivně nejstupidnější informace o americké vojenské dávce MRE (Meal Ready to Eat), která sice nevysvětluje nic o MRE, ale zato oslovuje diváka „kámo“ v každé druhé větě, obrat „píčo“ připadá asi na každou pátou větu a kouzelná přirovnání typu „takový hovno“, „(něco) jako čurák“, „(něco) jako kretén“, „(něco) jako hovado“ a podobně přibližně každou druhou větu.

Osobně se považuji za člověka s myslí otevřenou, ale pokud jde o MRE, nechám se raději poučit od někoho, kdo má alespoň rámcovou představu o tom, kterou stranou patří samopal dopředu, byť se jeho video čuráky a kretény nehemží. Takových rádobymachrů je na YouTube hodně, ale chápu, že potěru připadá každý potetovaný jarda, který práškuje vulgarismy nalevo i napravo, jako king. Mraky namachrovaných blbců simulují, že o problému něco ví. Naposledy jsem zadetekoval pokus Pstruha o vysvětlení strategie Druhé světové války – a bylo to skutečně naprosté zoufalství. Tihle lidé ani neví, že něco neví a že by měli raději mlčet.

A to je největší problém nových médií jako platformy. Lidé, kteří je řídili, se dlouhodobě zabývali hlavně technickými problémy a pokud jde o obsah, zajímalo je to pouze do té míry, že sledovanost rostla. Dlouhodobě zanedbávali údržbu komunity s tím, že vznikl jakýsi trh nabídky a poptávky po stále extrémněji pojatém obsahu, který nikdo nereguloval. To je, z mého hlediska, poněkud divné.

Druhá věc – a ta je z mého hlediska ještě divnější – je fakt, že se o obsah patrně nezajímal ani sedmý, dosud nevyslovený protagonista, totiž Zadavatel reklamy. Nebudeme si nic nalhávat, znám dost marketérů, které zajímá pouze počet views a proclick rate, tedy kolik lidi jejich reklamu vidí a kolik na ni klikne. Je jim totálně ukradené, na co reklamu nalepí, v lepším případě se zajímají o celý proces, který začne zobrazením reklamy a končí dokončením koupě. Těmto lidem bylo dlouhou dobu jedno, jak jsou jejich reklamy otravné anebo na jaký obsah jsou nalepené. Dekapitační video, končící nákupem kuchyňských nožů? No to je přece super! Zjevně zafungovalo kontextové zobrazení, poměr zhlédnutí k prokliku byl dobrý, co chtít víc?

DemonetizationGate aneb čí reklamy jíš, toho píseň zpívej?
i Zdroj: PCTuning.cz

Pokud má celá dnešní kauza pozitivní vliv, tak je to ten, že (snad) zadavatelé reklamy začali přemýšlet o tom, k jakému obsahu svoje reklamy lepí. A že nová média začala přemýšlet o tom, jaký obsah na ně vlastně patří. Zatím jsou úplně dezorientovaná, tak strašně se zaměřila na svůj růst, že úplně ignorovala jakékoliv kontrolní mechanismy.

Jenomže ono není jedno, co lidem říkáte – a jak jim to říkáte. Není jedno, k čemu nalepíte svoje reklamy.

Nebudu tu křičet, spolu s Amazing Atheist, jak je to, co se dnes děje na YouTube špatné – a že jediné řešení je utéct na jinou, lepší platformu – protože to lepší řešení není. Dnes konečně došlo k tomu, k čemu už před lety dojít muselo, totiž k tomu, že se neregulovaná džungle začíná prosekávat, jenomže se to děje strašně chaoticky a strašně hloupě. Každá ze stran dělala něco špatně – a každá by se měla zamyslet nad tím, kudy dál.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama