Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu

Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

17. 3. 2017 03:00 64

Seznam kapitol

1. Když už jsou i drbny online 2. Na hraně pravdy 3. Proč zase letí propaganda? 4. Jak poznat, že je zpráva falešná? 5. Jak moc nás vodí za nos? 6. Protože nám to vyhovuje...

V poslední době se řeší tak zvané problémy s fake news. V nejjednodušším chápání jde o problém s informacemi, které neschválila oficiální propaganda. Tento problém ale není ani nový, ani unikátní. Dnes je existence propagandy a countepropagandy exponována proto, že oficiální propagandě už věří jen málokdo.

Reklama

Lze klasifikovat fake news? Klasifikace fake news je obtížná, ale je možná. Zapomeňme na oficiální prohlášení o tom, co jsou anebo nejsou fake news, to je pouze jiná forma cenzury. Fake news je možné klasifikovat jednak automaticky a jednak komunitně.

Fake news mají jeden anebo velmi málo zdrojů. S pomocí timestampů lze sledovat propagaci informace. Pokud dohledáme, že informace pochází z jednoho anebo velmi mála zdrojů, lze ji považovat za nevěrohodnou. Dohledávání lze založit na algoritmu referencí, kdy se pokoušíme identifikovat primární referencovaný zdroj.

Nezávislí analytici mohou posuzovat věrohodnost videí, fotografií, dohledávat, zda neexistuje jejich kompletnější verze. Řada fake news je založena na sestřihu událostí, kterému typicky chybí začátek anebo konec, má smysl hledat kompletní verze záznamu. Dále má smysl analyzovat obsah záznamu, zda lokalita odpovídá příběhu, zda stíny odpovídají deklarovanému času a podobně.

Přímí účastníci události mohou klasifikovat přesnost popisu události. Vyjádření účastníků události k jejímu záznamu mohou vnést hodně světla do věrohodnosti popisu události, zvláště když šlo o masovou akci. Jde o formu vyjádření druhé strany, v žurnalistice obvyklou.

Lidé, kterých se dotýká informace, mohou klasifikovat přesnost a věrohodnost autora. Účastníci interview, události a podobně by měli mít možnost klasifikovat přesnost autora, zda jeho interpretace odpovídá tomu, jak s nimi jednal. Jde o formu autorizace, v žurnalistice rovněž obvyklou.

Každý jednotlivý případ bude pochopitelně zatížen subjektivitou, chybou, pokud se to ale zpracuje statisticky a bude dostatek dat, je možné klasifikovat média, autory a jejich zprávy podobně, jako to dělá například Yelp! a podobné služby. Ostatně klasifikace obsahu typu „srozumitelnost – pochopitelnost – přesnost“ apod. by měla být pro každé médium cennou zpětnou vazbou.

V delším časovém období by měly začat jasně vystupovat fake zdroje, které se snaží vypouštět do světa fake news, ať už jde o fake zdroje oficiální anebo nepřátelské. Relevantní jsou jenom dlouhodobě existující média, která si získala publikum, fake news zdroje, které budou vznikat a zanikat, aby se vyhnuly klasifikaci, jsou samy o sobě podezřelé.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama