Nepatrný ořez svobod našich ku prospěchu lidu všeho | Kapitola 5
Seznam kapitol
Terorismus je skvělou záminkou pro utáhnutí otěží. O tom nás poučuje nejen George Orwell ve svých dystopiích, Terry Gilliam ve své bizarní komedii Brasil (1985), ale také realita našich dní. Přísnější podmínky pro vlastnění zbraní! Více kamer! Více dohledu nad internetem!
Sledování elektronických komunikací není triviální věc, a pokud chcete skrýt obsah komunikace, existují velmi mocné prostředky pro to, jak to udělat. Základem je kryptografie, která má tu vlastnost, že pokud její algoritmy neobsahují nějakou závažnou vadu (anebo plánovaně zavedenou slabinu), rozlamují se velice těžko. V případě úspěšného rozlamování některých šifer není problém nahradit je něčím silnějším anebo jenom zvýšit komplexitu šifry tak, aby ji opět nebylo možné rozlamovat.
Existují šílené nápady, se kterými přicházejí politici, jako je například návrh na zákaz kryptografie. Když slyším podobné myšlenky, tak mě napadá, proč vlastně nejsou kandidáti na významné politické posty testováni z hlediska znalostí a schopností a například toho, jestli mají elementární znalosti například z matematiky. Když chcete řídit traktor anebo si pořídit zbraň, tak vás pořádně proklepnou – zjišťuje někdo, jestli politici například chápou matematiku alespoň ve středoškolském rozsahu? Zda mají elementární představu o tom, jak fungují elektronické komunikace, když už navrhují regulace v téhle oblasti?
Tajné služby mají v podstatě štěstí, že většina potenciálních atentátníků jsou troubové jako Anis Amri, kteří se ani nesnaží příliš maskovat a nechápou moderní technologie. Problém je ale v tom, že podle všeho nemají prostředky pro preventivní zásah a že si společnost zakázala možnost efektivního řešení těchto problémů, jako je deportace podobných jedinců do zámoří. Pokud o nebezpečí víme, ale nemůžeme či nesmíme ho řešit, je sledování celkem zbytečné.
Ale sledování tu s námi je a je čím dál tím intenzivnější. NSA se aktivně zaměřuje nejen na uživatele Toru, ale také na lidi, kteří používají Linux z bootovatelných médií. Snahu o sledování anonymního přístupu na internet podporuje také nedávné odhalení, že NSA využívá speciální exploity určené pro anonymizovanou verzi Firefoxu. Cílem je identifikovat reálné uživatele – takže snahy udržovat anonymizovaný Firefox aktuální nejsou nijak přehnané.
Ohromuje mě ten nepoměr mezi obrovskou snahou prosazovat čím dál tím rozsáhlejší a technologicky sofistikovanější monitorování obyvatelstva spolu s nečinností před známými hrozbami. Na jednu stranu se dozvídáme, že německé tajné služby mají problém sledovat 7000 německých islámských radikálů, na druhou stranu se rozsah sledování neustále zvětšuje.
Proč? K čemu to bude, pokud sledování nebude sloužit k eliminaci nebezpečných radikálů? Nebo je tam nějaký jiný plán – jako například kompletní regulace informačních toků a tichá proměna svobodné společnosti v nesvobodnou? Od dob, kdy politici zjistili, že internetem tečou informace volně, se neustále snaží dostat ho pod svoji kontrolu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
