Nová doba, nová šikana: Buly, buly, cyberbully! | Kapitola 5

Jak se ke kyberšikaně postavit? Šikana kyberšikanistů, jak ji předvedl například film Cyberbully (2015), jistě není řešení. Řada otrlejších tvůrců přistupuje ke kritikům své tvorby v duchu, že i špatná reklama je reklama a za shlédnutí kyberškanistou mají stejné peníze, jako za zhlédnutí fanouškem. Někteří mlčky s japonským postojem mokusatsu přejdou kritiku, asi jako když minete výběh zdivočelých štěkajících psů. Jiní své kritiky navíc ještě popíchnou, asi jak to dělá reakční kanál PeeetaaaTV. Nadávejte víc! Víc kliknutí, víc views – budu mít víc peněz! I to je lepší reakce, než se nechat zahnat do kouta.

Můj názor na kyberšikanu je jednoduchý a odpovídá úsloví: „Kdo vleze do dojo, dostane po držce.“ Když někam vstoupíte, musíte počítat s tím, že se do vás ostatní pustí. To platí u každé činnosti. Jdete na karate, zbijou vás. Jdete na airsoft, rozstřílí vás. Jdete na YouTube, pustí se do vás. Je to úplně normální, je to součást procesu, takhle to je všude. Je na vás, jak se k tomu postavíte, zda s tím budete bojovat, budete to ignorovat anebo se u toho budete bavit.

Je nereálné myslet si, že si vás oblíbí všichni, i kdybyste pěli jako kůry andělské. Statistiky, které dlouhodobě sleduji, naznačují zhruba to, že když jste fakt, ale fakt dobří, bude vás nesnášet zhruba desetina lidí, kteří vás sledují. Je nereálné ten poměr zlepšit, protože někteří lidé vás úmyslně sledují s tím, že je štvete a oni vám to vrací. Nu což, je to jejich boj.

Pokud vyslovujete provokativní názory anebo se přímo aktivně navážíte do jiných lidí, může být poměr pozitivních a negativních reakcí ještě mnohem horší. Znám reakční kanály, u kterých se poměry like:dislike blíží 1:1 a také vím o případech, kdy se to jaksi zcela zvrhlo a lovec se stal kořistí, abych tak řekl. Známá internetová trollka Bianca Johnsson se s postupem času dostala do situace, že místo navážení se do ostatních se spíš snaží obhajovat sama sebe. Podle všeho to příliš přehnala s nepříliš nápaditou opakovanou šikanou a teď se jí všechno vrací zpět.

Moderní doba je založená na sdílení. Každá generace měla svoje oslí léta, kdy dělala pitomosti, nicméně moje generace ještě svoje pitomosti nesdílela. Dnes to je podstatně divočejší, mezi moderní tradice patří například sdílení erotických fotek a videí, což je materiál, který reální kyberšikanisté nezřídka využívají pro další vydírání svých obětí. Nějak se k nim dostanou, kontaktují oběť a vyhrožují jim, že jim buď udělají další anebo oni ty stávající zveřejní.

Jak na to reagovat? Udat šikanistu na policii, samozřejmě. I za tu cenu, že se na vás provalí nějaká hambárna, protože – popravdě – u nás je to celkem tolerovaná věc. Českým YouTubem se občas prožene nějaká kauza o tom, že ta či ona youtuberka s někým spala anebo něco fotila či točila. Jsme poměrně tolerantní země, o čemž svědčí počet našich celebrit, které se pohybovaly v pornobusinessu a nakonec tím propluly celkem v pohodě. Česko je pornografickou velmocí, takže nějaký ten softcore či hardcore nikoho moc nerozhází.