Nová doba, nová šikana: Buly, buly, cyberbully! | Kapitola 3

Kyberšikana je poměrně nová forma, která souvisí s demokratizací výpočetní techniky. Kdysi v minulosti byla výpočetní technika poměrně čistě nerdovská věc a hierarchie tam vznikala buď podle peněz, které jste byli ochotni nalít do svého vybavení anebo podle schopností, se kterými jste byli schopni tvořit nový obsah. Běžní pitomci se tam moc nevyskytovali a tyhle dvě kategorie s námi zůstaly dodnes, ale nějak jsme si na ně zvykli.

Zbohatlíci se stále podivují nad tím, jak je možné, že máte ultrabook pouze s i7, která není Kaby Lake (Kde to jsme?!) a vývojáři se špičkují o tom, kdo je větší blbec. Mimochodem, pokud jste nikdy nezažili programátorskou přestřelku o tom, kdo je větší idiot, tak vřele doporučuji, zvláště když oba účastníci mají dobrou slovní zásobu, vysokou obecnou a nízkou sociální inteligenci. Představte si souboj Dr. House versus Dr. House a asi tušíte, o čem mluvím. Je to k popukání, pokud nejste ten, kdo musí účastníky přestřelky uklidnit a ideálně dovést ke spolupráci.

Nicméně počítače jsou levné, sociální sítě jsou všeobecně dostupné a s tím se nám otevřely dveře pro další kategorie pitomců, kteří je dříve ignorovali, protože dříve jim stačilo, že se posmívali lidem, kteří chápali zkratky jako IRC a MUD. Dnes je přístup na internet tak demokratický, že se na něj dostanete v zásadě okamžitě poté, co se naučíte rozeznávat písmena abecedy, někteří zvláště talentovaní i o něco dříve. A spolu s davem netechnických jedinců přišly i formy šikany, které dříve existovaly pouze v reálném světě.

Takže teď máme požírače anabolik, co si dělají srandu z tlustoprdů, místní královny krásy, které si utahují ze sejrošek a úspěšné megaborce, kteří sdílí své názory o tom, že jsou všichni idioti, ačkoliv jim samotným je teprve osm.

Zoologie moderních trollů a kyberšikanistů je bohatá a je svým způsobem taky normální. Za určitých podmínek a s garantovanou anonymitou si občas zatrolí každý – anebo se tomu alespoň zasměje.

Miloval jsem iDnes před tím, než se tam rozhodli zjednat nové pořádky. Za anonymních dob jsem tam chodil nikoliv kvůli zprávám, ale právě kvůli komentářům ke zprávám. Miloval jsem je, byly vtipné a cynické – a snadno jsem pochopil, jak to říšský protektor Reinhard Heydrich myslel s tím, že Češi jsou „smějící se bestie.“ Specifický český černý smysl pro humor je možná důvod, proč se tak hystericky nestavíme proti trollingu anebojujeme za „safe spaces“, jak se to děje v Americe. Přestože se mainstreamová média vždy tvářila, že „mají zájem pouze o kultivovanou diskusi“, myslím, že většina účastníků jejich komentářové sekce považovala spíše za fantasticky zábavný prostor pro černý humor.

i Zdroj: PCTuning.cz

My Češi jsme takoví, rádi se smějeme jak vrchnosti, tak i sami sobě. Názor lidu není ve volbách, ale v jeho vtipech. Když obecně srovnávám diskuse na našich a zahraničních serverech, tak naše jsou cyničtější, ale zároveň vtipnější. Lid vždy perlil humorem na císaře pána, Hitlera, komunisty a teď třeba na Ovčáčka. Jsme prostě takoví.

Taky nemáme bojovníky za cokoliv, kteří propadají nefalšovaným hysterickým záchvatům a i naši internetoví psychopaté jsou takoví uměření. I naše reakční kanály jsou vcelku ok, nikdo tam hystericky neřve a v podstatě si jenom děláme legraci ze všeho kolem nás. Máme v tom takovou dlouhou tradici.

Pravda, dnes najdeme také trollí kanály, které nepobraly moc inteligence, ale to je dáno spíše tím, že je obrábí jedinci kolem dvanácti let, kteří ještě nemají dozrálý neokortex, prachbídný rozhled a znalosti a tím pádem nedosáhnou na kvalitní páně housovské sarkasmy. Osobně sleduji kvalitní reakční kanály a bavím se u nich. Nemám radost z těch, které se navážejí do dětí či osob zjevně duševně nezpůsobilých, ale někteří tvůrci po kontroverzi sami touží – a proč ne, někdy se z toho vyvine zajímavá přestřelka.