Civilization VI: Kašlete na pole, jdeme stavět města! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Přišel čas se trochu odvázat. Nová Civilizace zásadně přepracovala systém měst, místo jednotlivých jednotek povolává do boje celé armády a piplání políček nahradila budováním rozsáhlých urbanistických čtvrtí. A hned od začátku toho na vás vychrlí tolik, že nejspíš chvíli nebudete stíhat. Tak nestát, nekoukat, jedem!
Změnám v budování měst jdou tvůrci hry geniálním způsobem naproti také zásadním překopáním toho, jak fungují stavitelé, nebo jak my fandové Starcraftu a Warcraftu raději říkáme, pracanti. Když pracanta pošlete vylepšit nějaké pole, postaví danou budovu okamžitě a bez zdlouhavého čekání. Cenou za to ovšem je, že každý stavitel má v závislosti na aktuálních vylepšeních jen několik použití, v základu jsou to tři, po kterých zmizí. Jestli pak umře na tyfus, nebo zeslábne a putuje do chudobince, nevíme, ale každopádně musíte postavit nového, mladého. V praxi tak netrávíte velkou část hry přesouváním pracantů a úmorným vylepšováním území. Vždy během pár kol vybudujete, co je zrovna třeba, a hned se zase můžete věnovat jiným, důležitějším věcem.
A že jich tady je sposuta! Herní mechaniky zahrnují snad vše, co představily předchozí díly a jejich datadisky. Je tu cestovní ruch, který zahrnuje archeologii, divy světa, národní parky nebo tvorbu kulturních děl a směřuje ke kulturnímu vítězství.
Je tu náboženství, které šíříte a rozvíjíte skrze kněze a apoštoly, svádíte duchovní souboje s konkurenty, získáváte skrz něj velké výhody a usilujete o náboženské vítězství.
Je tu mezinárodní obchod klíčový pro ekonomiku a produktivtu měst, je tu zábava jako nástroj k udržování spokojenost obyvatel a samozřejmě také věda, výzkum nových technologií a nakonec i kolonizace Marsu coby vědecké vítězství.
I výzkum je dynamičtější než dřív, jakoukoliv technologii totiž můžete získat za polovinu standardního času, když splníte dané podmínky (například vlastnictví určitých jednotek či budov). Vyplatí se proto opět dobře plánovat a využívat toho na maximum.
Z čeho už jsem ovšem trochu rozpačitý, je strom společenských vylepšení. Ten totiž vlastně duplikuje technologický strom, má podobnou strukturu a vedle různých bonusů obsahuje i řadu praktických technologií nebo zpřístupňuje specifické akce jednotek.
Z pohledu hráče je to matoucí, není jasné, co máte kde hledat, a ve výsledku se mi s tímto systémem nepracovalo dobře. Troufnu si prohlásit, že třeba systém z Beyond Earth s okamžitými a jasně definovanými kulturními bonusy byl prostě a jednoduše lepší a jeho různé větve měly mnohem větší dopad na zvolenou taktiku a herní styl.
Reputaci systému společenských vylepšení naštěstí zachraňuje jeho druhá vrstva, a to jsou systémy vládnutí. Každá zvolená ideologie, ať už je to merkantelismus, oligarchie nebo třeba totalitarismus, přináší určité zajímavé výhody a hlavně nabízí volné pozice pro další bonusy. Ty získáváte formou jakýchsi kartiček skrze rozvíjení stromu společenských vylepšení a můžete si z nich sestavit vlastní sadu vylepšení, která nejlépe řeší vaše momentální problémy a dá se upravovat v čase. Celé to sice není zpracované zrovna atraktivně a jednotlivé bonusy by mohly být silnější, i tak je to ale důležitý prvek pro vybalancování hry a podoru vlastního herního stylu s danou frakcí.
V Civlizaci VI vás zkrátka vždycky něco dožene, něco opomenete a musíte řešit problém, ale zároveň je tu dost cest, jak se s ním vypořádat. Jen pokud jde o náboženství, přiznám se, že mě tahle část hry minula úplně stejně jako ve skutečném životě. Protivníci chrlí záplavy desítek apoštolů, kteří se přelívají mapou jako morová rána a obracejí na víru i stromy u cesty, a vy musíte dělat totéž, pokud nechcete rychle prohrát. Osobně mě to spíš otravovalo a celá mechanika navíc působí proti ostatním poněkud ploše a nezáživně. Od určité chvíle proto náboženství jako jednu z možností výhry v nastavení hry automaticky vypínám a je klid. Kéž by to šlo tak snadno i v reálném světě...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
