#AITookMyJob: Když vaši práci převezmou roboti
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek #AITookMyJob: Když vaši práci převezmou roboti

#AITookMyJob: Když vaši práci převezmou roboti | Kapitola 6

Michal Rybka

Michal Rybka

14. 10. 2016 03:00 40

Seznam kapitol

1. K lidštějším robotům 2. Chléb a hry pro chudinu 3. Jako jedni z prvních na ráně 4. Holič se ještě bát nemusí
5. Zboží zdarma od dělníků bez mzdy 6. Má smysl se něco učit, když... 7. Kreativní roboti

Na firmách, jako je Uber, mě fascinuje, že se se ani nesnaží tvářit jako disruptivní byznys, který přináší práci masám. Konečným cílem Uberu je nejprve nahradit drahé lidi levnými a nakonec je zcela eliminovat stroji. S nástupem umělé inteligence zmizí celé třídy zaměstnání pro lidi a řada nezaměstnaných bude jenom těžko hledat práci.

Reklama

Vize světa, kde líní lidí politikaří, zatímco robotický proletariát pracuje, je ale možná přehnaná. Pilotní studie garantovaného příjmu z Kanady ukazuje, že i s garantovaným příjmem si lidé mají tendenci přilepšit normální prací, pokud nějaká bude, což souvisí s tím, že stále nějaká je. V případě, že práce opravdu zmizí, se ale objevují další otázky, totiž zda budou lidé například motivováni k učení. Pokud je vaše budoucnost založena na dávkách (garantovaném příjmu), jaký smysl má studovat?

Někteří autoři se domnívají, že řešením by mohla být určitá forma garantovaného příjmu, která více odměňuje ty, kteří se stále snaží na sobě pracovat a vzdělávat se. Autor Martin Ford zmiňuje tak zvaný Peltzmanův efekt: Zavedení bezpečnostních opatření v automobilech nesnížilo počet fatalit, lidé se adaptovali. Podle Fordova názoru podpořeného pilotními studiemi z Kanady možná to samé existuje v pozitivní verzi s minimálním příjmem: Pokud nic nebrání lidem, aby přes minimální příjem dále pracovali, tak se snaží dále si přivydělávat. Jediný pokles snahy pracovat v Kanadě viděli u matek s dětmi a studentů. (Kdo ví, možná dnes dělá stát velkou chybu, když podmiňuje dávky v nezaměstnanosti tím, že příjemce nesmí pracovat. Kdyby tato podmínka padla a mělo to charakter bližší nepodmíněnému příjmu, možná by to fungovalo lépe.)

Dalším specifickým tématem je otázka, jak změna v nabídce dostupné práce povede ke změnám ve výuce. Má smysl mechanické učení, drcení faktů? Osobně jsem byl drilován v numerické matematice a strávil nemalou část svého dětství tím, že jsem vedl s učiteli spor o to, zda je schopnost rychle počítat z hlavy nutná.

„To si snad myslíš, že budeš mít pokaždé po ruce kalkulačku?“

Překvapivě – dnes máme velký problém NEMÍT po ruce kalkulačku, má ji každý smartphone, prakticky každý hloupý telefon, je zkrátka všude – a jejich prevalence je taková, že dedikované kalkulačky začínají představovat jistý atavismus.

#AITookMyJob: Když vaši práci převezmou roboti
i Zdroj: PCTuning.cz

Má ale smysl učit děti i nadále mechanické počty? Jsou tu pro i proti: Mechanické počty odhalují jaksi mechanismus počtů, ukazují, jak to vlastně funguje. Pokud se naučíte sčítat dlouhá čísla v desítkové soustavě, velmi snadno pochopíte i mechanismus ve dvojkové soustavě, není tam žádné mystérium, které by zdánlivě nepotřebné fundamenty zastíralo.

Na nutnost pamatovat si faktické znalosti jsou rozdílné pohledy. Někteří autoři, jako Patrick Zandl, se domnívají, že faktické znalosti jsou nutnou bází, bez které nelze vyvozovat soudy. Jak chcete přemýšlet, když nejste ukotven alespoň rámcově v realitě, když nemáte představy o základních poměrech? To vypadá velmi smysluplně, pokud odhlédneme od tempa, kterým zastarávají technické informace. Některé znalosti, jako je poloměr Země anebo rok smrti Jana Husa nezastarávají vůbec, technické znalosti mají „poločas rozpadu“ tři roky a IT znalosti ještě méně.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama