Když software zabíjí dobrý hardware aneb problémy s ovladači | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ovladače patří mezi nejdůležitější části softwaru vůbec. Slouží k tomu, aby se váš hardware sbratřil s operačním systémem a všechno to fungovalo dohromady rychle a jednolitě. Kvůli vysokým privilegiím, rychlému vývoji ovladačů a snaze výrobců držet si technologie pod pokličkou je to ale také software asi nejproblémovější.
Obecně je zvláštní, co některé drivery dělají. K čemu jsou například frekvenční mapy, které sbírají drivery od Ryosu a Logitechu? I když anonymizujete data, přece jenom můžete sledovat statistické vzorce toho, co vlastník klávesnice píše – a to už je podle mě za hranou. Použití „heat map“, které samy vysvítí na klávesnici frekvenci, s jakou klávesy používáte, je sice efektní, ale nebezpečné, stejně jako „svítící stopy“, které dovolují i na velkou vzdálenost sledovat, co člověk píše.
Jediné praktické využití, které mě u podobného sledování napadá, je mapování statistické vytíženosti kláves a analýza, které jsou zatěžovány více a které méně s tím, že se to zohlední u příští generace klávesnic. To, že by klávesnice byly osazeny dvěma typy kláves, je ale absolutní technická rarita, se kterou se setkáváme například u A4Tech Bloody B188 či B418. Tam ale nejde o nějaký rafinovaný statistický design, ale o to, že klávesnice má osazených osm mechanických kláves QWERASDF nejčastěji používaných pro hraní akčních her. Takže se otázka vrací: Proč drivery vůbec statisticky evidují, které klávesy mačkáte?
Velkým problémem levných výrobců hardware je v tom, že obvykle preferují design, efektnost a funkčnost driveru před robustností. Několikrát jsem se setkal s driverem, který nebyl schopen provést upgrade přes předchozí verzi, ta se musela manuálně odstranit a vymazat všechny zbytky po přítomnosti driveru. Řada driverů má problémy s funkčností po vnuceném obnovení systému, který odstraní některé soubory – prostě se nedokážou v případě porušení spravit (což je u systémových programů fakt hodně důležitá vlastnost). Divné je, že některé dokážou detekovat, že jim nějaký soubor chybí, ale už se nedokážou obnovit a ani uživateli neřeknou, co by měl dělat. Když už jsme po modernu „stále připojeni“, nemělo by vůbec být těžké zadetekovat narušení integrity, připojit se k serveru a obnovit se, případně alespoň uživateli říct, ať si někde sežene instalačku.