Končí velký sen o modularitě? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Myšlenka modulárních počítačů se táhne celými počítačovými dějinami. Funguje to asi tak: Uživatel si koupí základní počítačový blok a k němu si dokoupí přesně ty moduly, které potřebuje – buď hned anebo později. Skládání modulů je jednoduché, neservisní, dokáže to v podstatě každý. Modularita se zdá být jasnou výhodou: Každý si postaví stroj přesně podle svých potřeb. Přesto se této myšlence opakovaně nedaří.
Jinak systém modulů pojalo Lenovo u telefonu (Motorola) Moto Z. Rodina příslušenství čítá baterie, reproduktory anebo projektor insta-share aktivně chlazený ventilátorem:
Nejnovějším přírůstkem mezi příslušenstvím je „nacvakávací“ fotoaparát nesoucí logo Hasselbladu.
Otázkou ale je, jestli koncept modulárního telefonu opravdu uživatele zajímá. Je opravdu modularita tak důležitá? Potřebujeme žonglovat a přehazovat moduly? Dnes frčí zcela uzavřené systémy a uživatelům Apple vůbec nevadí, že si v tom nic nevymění, to zvládne leda servis. Co si objednají na začátku, to mají v počítači navěky a rozšíření je možné výhradně externě. Nezdá se však, že by si nějak zásadně stěžovali.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
