No Man's Sky: vesmír z cukrové vaty vítá všechny průzkumníky | Kapitola 5
Seznam kapitol
Ambiciózní vesmírný projekt No Man's Sky dorazil za výrazné marketingové podpory Sony na konzoli PS4 a PC. Očekávání hráčů byla nesmírně veliká, takže zbývá už jen jedna jediná otázka. Dokáže No Man's Sky uspokojit naši chuť po objevování nových zákoutí a dobrodružství při navazování styku s neznámými civilizacemi?
No Man's Sky se v jistých směrech podobá Minecraftu. Krajina, kterou vám hra vygeneruje, je až na rozdílné biomy pořád skoro stejná. Nenarazíte v ní na mnoho originálních zákoutí, které byste neviděli už někdy dřív. Rozdíl je v okamžiku, kdy vás ve hře přestane bavit samotné objevování.
V Minecraftu se po čase usadíte a začnete stavět kupříkladu domek, z toho domku po čase uděláte vilu, z vily postavíte zámek a ze zámku pořádnou pevnost. V No Man's Sky tak maximálně sesbíráte suroviny potřebné pro výrobu pokročilé technologie, tuto technologii v menu dáte vytvářet automaticky a tím to hasne. Ano, třeba budete létat rychleji, střílet ničivěji a těžit efektivněji, ale element kreativity, který by dokázal zabavit, tu prostě není.
Výroba i toho mála nového vybavení, které hra nabízí, je navíc hodně problematická. Vesmírný oblek, zbraň i vaše loď jsou rozděleny na sloty. V nich můžete mít vždy jen omezené množství surovin. Pokud toto množství překročíte a chcete začít stavět novou věci, musíte suroviny přesunout z obleku do lodě (a naopak) nebo se některé položky zbavit. Tímto stylem se tvůrci možná snažili hráče motivovat k tomu, aby rychle nakoupili nové vybavení, což dokážu pochopit.
Co mi hlava nebere, je šíleně dlouhý koloběh, který je u výroby některých věcí třeba. K výrobě Cell Wrap potřebujete tři základní výrobky, přičemž každý z nich navazuje na výrobek předchozí. V praxi tak otevřete menu, najdete na prázdný slot ve vesmírné lodi, dáte vyrábět předmět A, následně najedete na další slot, kde dáte vyrábět předmět B z předmětu A, poté na dalším volném slotu dáte vyrábět předmět C z předmětu B atd. Je to hrozně krkolomné, nepraktické a v konečném důsledku nepříliš zábavné. V těchto okamžicích by nevadilo alespoň částečné zjednodušení, nebo doladění výrobních řetězců.
Kvůli omezeným možnostem vylepšování vybavení, opakujícím se planetám a velmi minimalistickému příběhu vás tak u hry vlastně nic nedrží. Může se stát, že tu a tam pocítíte touhu zvednout svou loď z povrchu planety a podívat se zase o dům dále, jenže jakmile už podesáté přistanete u stále stejné mimozemské základny, chuť vás zase rychle přejde.
K postupu směrem k vyššímu smyslu (ke konci hry) mě tak asi nejvíce motivovala jednoduchá formulka, kdy se svým laserovým přístrojem můžete skenovat nové objevy (zvířata, nerosty i rostliny) a ty potom uploadovat na veřejný server.
Tvůrci tvrdí, že objekty ve hře se budou jmenovat podle názvu, který dostali od prvního objevitele. Jelikož jsem však mohla uploadovat i zcela zjevné věci, které najdete prakticky na každé druhé planetě, moc jim to nevěřím. Kdyby Hello Games tuto možnost přidali alespoň časem, bylo by to určitě příjemné zjištění.
Druhým velkým tahákem v No Man's Sky pro mě byly vesmírné lodě. Za nahrávání nových rostlin, zvířat a věcí, případně za prodávání surovin dostáváte peníze. Za tyto peníze potom můžete nakupovat nové zbraně a vesmírné lodě. Zbraně i lodě se liší vzhledem, úrovní zabudovaných technologií a počtem slotů. To sice moc není, ale na pár hodin to může zabavit – některé lodě totiž vypadají naprosto famózně!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
