Když ještě počítače měly koule aneb od počítadla až k PC | Kapitola 2
Seznam kapitol
Nedávno se mi podařilo pro Alza Muzeum provést fantastickou akvizici rozsáhlé sbírky kalkulaček. Když jsme se o akvizici bavili, několikrát padla otázka: Proč zrovna kalkulačky? Jaký mají vztah k výpočetní technice? Odpověď je jednoduchá: Zásadní. Počítač má po „počítání“ ostatně i jméno, i když už dávno neslouží jen k počítání.
Posunování kuliček ale stále otevíralo prostor pro uživatelské chyby. Logickým dalším krokem byla mechanizace abaku, která řešila přenosy sama – prostě jste navolili první a druhé číslo a stroj je sečetl sám. Tímto mechanismem se stala pascalina z poloviny 17. století, kterou navrhl matematik Blaise Pascal. Pascalina přinesla koncept přenosu (carry), se kterým se setkáme i u dnešních počítačů. Pascal vytvořil celkem devět pascalin, které dnes představují vzácné muzeální exponáty. Nutno podotknout, že nejde o stejné stroje, například pro účetní potřebu udělal stroj, který uměl počítat s nedesítkovou francouzskou soustavou – 12 deniers tvořilo sol a 20 solů pak livre. Pascalina ukázala, že čím bizarnější systém používáte, tím praktičtější je mechanizace jeho výpočtů!
I první stroj Charlese Babbage, Difference Engine (1822), sloužil k výpočtům, konkrétně k výpočtům matematických tabulek. Ti mladší z vás si to nepochybně nepamatují, ale ještě v 80. letech byly matematické tabulky velká věc a umět je efektivně používat znamenalo umět rychle a efektivně počítat. Jinou mechanickou pomůckou, která se také ještě v 80. letech vyučovala, bylo logaritmické pravítko. Většina inženýrů, která pracovala na projektu Apollo, primárně používala logaritmické pravítko k orientačním výpočtům! Nás to ještě učili, ale zaboha si nevzpomenu, jak se to používalo, protože cvičení s logaritmickým pravítkem byl poslední okamžik, kdy jsem logaritmické pravítko viděl.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
